13 C 172/2024-25 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce-společností , právnická osoba, smlouvy o půjčce dne , datum, č. , tel. číslo, na základě, níž předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce , částka, (, částka, – půjčka a , částka, – souhrnný poplatek), a to formou 52týdenních splátek po , částka, . Smlouva zanikla uplynutím doby, během níž žalovaná své závazky neplnila řádně a včas. Žalovaná neuhradila ničeho. V žalobě dále žalobce uvedl, že na něho pohledávka přešla v důsledku postoupení na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem dne , datum, a že postoupení bylo žalované oznámeno.Žalovaná se k věci nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila. Soud postupoval dle § 101 ods.3 o.s.ř.Ze skutkových okolností uvedených v žalobě, které soud považoval pro účely rozhodnutí za nesporné, vyplynulo, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, předchůdce žalobce půjčil žalované částku , částka, , žalovaná z půjčené částky ničeho nezaplatila. Požadovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši , částka, .Právní posouzení vychází z § 657 a násl. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ve znění účinném do , datum, , podle kterých platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Výrok o povinnost platit úrok z prodlení vychází z § 517 odst. 2 obč. zák., jeho výše pak z nař. vlády 351/2013 Sb. a z čl. 3,19 Smluvních podmínek.Posouzení vychází z právního předpisu zrušeného ke dni , datum, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť podle jeho § 3028 odst. 3 platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti ze smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti, se řídí dosavadními právními předpisy.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobci, který měl ve věci úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly zaplacením soudního poplatku – , částka, a v souvislosti s právním zastoupením. Za právní zastoupení mu byla přiznána odměna za tři úkony právní pomoci po , částka, (převzetí a příprava, návrh ve věci a výzva k plnění), tři režijní paušály (paušální náhrady hotových výdajů) po , částka, a 21 % DPH. Celkové náklady řízení činí , částka, .