13 C 260/2023-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce-společností [právnická osoba] smlouvy o půjčce dne [datum] [číslo] na základě níž předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce 25 440 Kč (15 000 Kč – půjčka a 10 440 Kč - souhrnný poplatek), a to formou 53 týdenních splátek po 480 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, během níž žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze 7 380 Kč. V žalobě dále žalobce uvedl, že na něho pohledávka přešla v důsledku postoupení na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem dne [datum] a že postoupení bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle § 101 ods.3 o.s.ř. 3. Ze skutkových okolností uvedených v žalobě, které soud považoval pro účely rozhodnutí za nesporné, vyplynulo, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, předchůdce žalobce půjčil žalovanému 15 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit celkem 25 440 Kč, ale půjčku přestal splácet. Požadovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 3 060 Kč. 4. Právní posouzení vychází z § 657 a násl. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ve znění účinném do 31.12.2013, podle kterých platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 5. Výrok o povinnost platit úrok z prodlení vychází z § 517 odst. 2 obč. zák., jeho výše pak z nař. vlády 351/2013 Sb. a z čl. 3 Smluvních podmínek. 6. Posouzení vychází z právního předpisu zrušeného ke dni [datum] zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť podle jeho § 3028 odst. 3 platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti ze smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti, se řídí dosavadními právními předpisy. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobci, který měl ve věci úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly zaplacením soudního poplatku – 800 Kč a v souvislosti s právním zastoupením. Za právní zastoupení mu byla přiznána odměna za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava, návrh ve věci a výzva k plnění), tři režijní paušály (paušální náhrady hotových výdajů) po 100 Kč a 21 % DPH. Celkové náklady řízení činí 2 252 Kč.