13 C 354/2024-27 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce dne , datum, č. , tel. číslo, na základě níž, předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce , částka, (, částka, – půjčka a , částka, – souhrnný poplatek), a to formou 45týdenních splátek po , částka, . Smlouva zanikla uplynutím doby, během níž žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Žalovaný uhradil poslední splátku dne , datum, . Právnímu předchůdci žalobce v souladu se Smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činí , částka, na dlužné půjčce a , částka, na dlužném souhrnném poplatku. Právní předchůdce žalobce neměl povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, ale přesto zjistil, že příjem žalovaného činil , částka, , výdaje , částka, a použitelný příjem , částka, .V žalobě dále žalobce uvedl, že na něho pohledávka přešla v důsledku postoupení na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem dne , datum, a že postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.Ze skutkových okolností zjištěné dokazováním, které soud považoval pro účely rozhodnutí za nesporné, vyplynulo, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, předchůdce žalobce půjčil žalovanému , částka, , žalovaný se zavázal zaplatit celkem , částka, , ale půjčku nesplácel. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne , datum, , a proto se soud nezabýval, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť tato povinnost byla věřiteli uložena do právního řádu až později. Přesto, ze zákaznické karty žalovaného vyplynulo, že v době uzavření smlouvy měl žalovaný příjem asi , částka, měsíčně a výdaje asi , částka, .Právní posouzení vychází z § 657 a násl. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ve znění účinném do , datum, , podle kterých platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Výrok o povinnost platit úrok z prodlení vychází z § 517 odst. 2 obč. zák., jeho výše pak z nař. vlády 351/2013 Sb. a z čl. 3,19 Smluvních podmínek.Posouzení vychází z právního předpisu zrušeného ke dni , datum, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť podle jeho § 3028 odst. 3 platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti ze smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti, se řídí dosavadními právními předpisy.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobci, který měl ve věci úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly zaplacením soudního poplatku – , částka, a v souvislosti s právním zastoupením. Za právní zastoupení mu byla přiznána odměna za tři úkony právní pomoci po , částka, (předžalobní výzva, převzetí a příprava, žaloba), jeden úkon po , částka, (účast u jednání dne , datum, ), tři režijní paušály (paušální náhrady hotových výdajů) po , částka, a jeden paušál po , částka, a DPH ve výši 21 % v částce , částka, . Celkové náklady řízení činí , částka, .