22 C 156/2024-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalovaného nároku domáhala z titulu náhrady škody ve výši , částka, za neoprávněný odběr elektrické energie žalovaným zjištěný dne , datum, na adrese , adresa, . Součástí žalovaného nároku byla dále náhrada nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že při kontrole dne , datum, byl v odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, zjištěn společností , právnická osoba, . neoprávněný odběr elektřiny. Konkrétně bylo při kontrole elektroměrového rozvaděče v uvedeném odběrném místě zjištěno, že v elektroměrovém rozvaděči byl nalezen elektroměr č. , hodnota, . Bylo zjištěno, že v minulosti byla smlouva o odběru elektřiny ukončena, ale v době pokusu o demontáž byl elektroměr nepřístupný. V době uvedené kontroly byl proto elektroměr demontován. Stav na elektroměru byl v okamžiku demontáže zaznamenán 16 283 kWh. Žalovaný byl při kontrole přítomen.5. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne , datum, soud zjistil, že v okamžiku vystavení příkazu k demontáži elektroměru byla stanovena spotřeba elektřiny pomocí náhradních hodnot (nepřístupnost elektroměru) ke dni , datum, ve výši 15 426 kWh. Odečtem od zjištěné spotřeby v době zjištění neoprávněného odběru žalobkyně vycházela ze spotřeby 857 kWh. Škoda byla stanovena žalobkyní podle § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb. ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, .6. Dopisem žalobkyně ze dne , datum, byl žalovaný písemně vyrozuměn o uvedené kontrole odběrného místa a bylo mu sděleno, že výše uvedené zjištění je kvalifikováno žalobkyní jako neoprávněný odběr podle § 51 odst. 1 energetického zákona (viz předmětný dopis ze dne , datum, ).7. Rovněž soud zjistil, že žalobkyně vynaložila náklady na zjištění tohoto neoprávněného odběru ve výši , částka, (viz Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne , datum, , Čestné prohlášení žalobkyně).8. Celková dlužná částka byla žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, (viz předmětná faktura). Dne , datum, a , datum, byly vystaveny předžalobní upomínky, která byly žalované zaslány doporučeně (viz předžalobní upomínky ze dne , datum, a , datum, ).9. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaný na uvedeném odběrném místě odebíral v období od , datum, do , datum, neoprávněně elektřinu, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši , částka, . Rovněž žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru elektřiny vynaložila náklady ve výši , částka, .10. Právní posouzení věci se opírá o § 51 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon) ve znění v době zjištění neoprávněného odběru ve spojení s § 16 a násl. vyhl č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.11. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energ. zák. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny.12. Podle § 51 odst. 1 písm. c) b. 2 energ. zák. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.13. Podle § 98a odst. 1 písm. a) energ. zák. ministerstvo stanoví vyhláškou druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností.14. Podle § 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb. se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.15. Podle § 17 odst. 5 vyhl. č. 359/2020 Sb. provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.16. Nárok na zaplacení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu soud posoudil v souladu s § 51 a násl. energ. zák., výše byla stanovena v souladu s § 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb.17. Nárok na zaplacení částky ve výši , částka, soud posoudil jako nárok na náklady na zjištění neoprávněného odběru podle § 17 odst. 5 vyhl. č. 359/2020 Sb. Žalobkyně prokázala, že vynaložila náklady na zjištění předmětného neoprávněného odběru elektřiny v podobě nákladů, které v souladu se smluvním ujednáním byla povinna zaplatit společnosti , právnická osoba, .18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, j