32 C 10/2024-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela žalobkyně se žalovanou v elektronické podobě prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, na základě které žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, ve sjednaném termínu splatnosti jej však nesplatila, a to ani přes výzvu žalobkyně, za dobu trvání smlouvy uhradila pouze částku , částka, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena pouze nesplacenou jistinou úvěru. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, za období a z částek, jak je uvedeno výše.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, . doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované (na čl. 24) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 21) – toto je dále prokázáno i z Potvrzení o provedené platbě ve výši , částka, dne , datum, .Potvrzením o úhradě platby ve výši , částka, dne , datum, měl soud za prokázanou tuto platbu, učiněnou z účtu žalované na účet žalobkyně.Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dle žaloby ze dne , datum, – nepodepsanou, nedatovanou (resp. údajně podepsanou elektronicky) měl soud za prokázané znění této smlouvy, neměl však za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu s žalobkyní skutečně uzavřela, neboť smlouva nejen že není podepsána žalovanou, ale není podepsána ani žalobkyní, není opatřena datem ani žádným projevem vůle žádné ze smluvních stran, který by prokazoval, že smlouva byla v této podobě smluvními stranami akceptována.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s touto listinou seznámila.Fakturou ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně ve své interní listině eviduje pohledávku za žalovanou, která odpovídá žalobnímu nároku., právnická osoba, podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Listinou nazvanou: „Bank statement data“ měl soud za prokázané, že žalobkyně měla ověřeno, že majitelkou účtu, na který byly odeslány finanční prostředky, je žalovaná, a že na tomto bankovním účtu je zůstatek ve výši , částka, .Předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované, neboť byla odeslána na adresu evidovanou jako adresa trvalého bydliště žalované.3 kusy výplatních pásek v německém jazyce za měsíce duben až červen 2022 měl soud za prokázané, že žalovaná v uvedených měsících prokázala průměrný příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně.4. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že proti žalované bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení, které bylo nicméně zastaveno ještě před uzavřením smlouvy o úvěru, šest exekučních řízení bylo proto žalované zahájeno až po uzavření smlouvy o úvěru.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla z účtu žalobkyně poukázána platba žalované ve výši , částka, dne , datum, , a to údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že smlouvu o úvěru uzavřela s žalobkyní skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila, nadto v situaci, kdy smlouva o úvěru není opatřena ani potvrzením o podpisu např. elektronickým kódem. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částky výše uvedené došly na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, ve výše uvedeném období, jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . ve své odpovědi na výzvu soudu doručené soudu dnu , datum, (na čl. 21 – 24 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud měl dále za prokázané, že žalovaná uhradila částku , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem celou žalovanou částku, která odpovídá dlužné jistině po odečtení částky, kterou žalovaná řádně vrátila, tedy částku ve výši , částka, , a z ní zákonné úroky z prodlení za období od prokazatelného prodlení žalované, tedy od , datum, (tedy ode dne následujícího po dni, kdy byla žalované prokazatelně, byť fikcí, doručena předžalobní výzva). Tuto částku soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“7. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů.V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), jeden úkon právní služby po , částka, dle § 14b odst. 3, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednou paušální náhradou dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.