32 C 124/2024-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku částku , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále spolu s úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Rámcové smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně založila a vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala v případě vzniku nepovoleného debetního zůstatku tento obratem uhradit, včetně úroků. Žalovaná účet neužívala řádně, vznikl jí nepovolený debetní zůstatek, který ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně neuhradila. Dlužná částka , částka, je tvořena pouze dlužnou jistinou – nepovoleným debetním zůstatkem.Ve druhém nároku se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu s úrokem , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr do limitu , částka, . Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela nicméně smluvní podmínky, neboť jej přečerpala a nepovolený rozdíl neuhradila ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, která dlužnou částku ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka , částka, je dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, .Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěrů a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek, a to za období a ve výši, jak je specifikováno výše.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , 2x Seznamem postoupených pohledávek, Potvrzením úplatě ze dne , datum, , 2x Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Podacími lístky. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 28 – 30 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II tohoto rozsudku.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně ve svém podání doručeném soudu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházela z interních schvalovacích postupů, založených na znalosti žalované a lustrace v dostupných evidencích.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně založila a vedla pro žalovanou běžný platební účet, který se žalovaná zavázala užívat podle smluvních podmínek.Návrhem na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím svého internetového bankovnictví požádala o poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu, který pro ni právní předchůdkyně žalobkyně vedla, s úvěrovým limitem , částka, . Úvěr měl být úročen úrokovou sazbou 19,90 % ročně, RPSN činila 21,82 %. Žalovaná se zavázala zajistit dostatek disponibilních prostředků na svém běžném účtu, z nichž bude možné vyčerpanou část úvěru hradit.Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně shora uvedený návrh na uzavření smlouvy akceptovala, za shodných podmínek.Odstoupením od smlouvy ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností k , datum, odstoupila od smlouvy a pohledávku zesplatnila.Prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně po odstoupení od smlouvy vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že tato výzva se jí dostala do dispozice.Tím byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně, jak byla stručně zrekapitulována v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud zcela odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované, a to na základě znalosti poměrů žalované, pro kterou vedla její běžný účet.5. Hmotně právní posouzení věci ohledně dlužné částky z prvního nároku spočívalo v ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o smlouvě o účtu, dle kterých se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2664 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může majitel účtu nakládat s peněžními prostředky na účtu způsobem a za podmínek ujednaných ve smlouvě. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku založit pro žalovanou účet a umožnit jí jeho užívání dostála, žalovaná naopak nedostála svému závazku užívat účet za podmínek stanovených ve smlouvě řádně, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovaná je proto povinna tento nepovolený debetní zůstatek právní předchůdkyni žalobkyně, respektive žalobkyni, uhradit.6. Hmotněprávní posouzení ohledně kontokorentního úvěru spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, ve spojení s ust. § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované přečerpat peněžní prostředky na jejím účtu (kontokorentní úvěr), zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úv