32 C 152/2024-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem , částka, , dále spolu s úrokem 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení , částka, , a dále spolu se smluvním úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru reg. č. , Anonymizováno, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Po zesplatnění pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka , částka, je tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou úvěru , částka, a poplatky , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru a úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.1. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.2. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uvedeného dne uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat spotřebitelský úvěr až do výše , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,9 % ročně.Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že uvedeného dne uzavřela žalobkyně se žalovaným dodatek k úvěrové smlouvě, dle kterého došlo k odkladu splácení o 6 měsíců, tedy o šest anuitních splátek. Nová výše RPSN činila 13,79 %.Formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání dodatku ke smlouvě, kterým se odkládá platba nebo mění způsob splácení měl soud za prokázané, že tento dokument obsahoval všechny zákonem vyžadované informace ve vztahu k uzavíranému dodatku.Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal prostřednictvím svého internetového bankovnictví výše uvedeného dne o poskytnutí úvěru s parametry, které odpovídají parametrům výše uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši , částka, , pravidelné měsíční výdaje pak uvedl v částce , částka, , dále uvedl, že na splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů vynaloží měsíčně částku , částka, .Žádostí o napojení úvěrového účtu do služeb Elektronického bankovnictví ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný souhlasil s lustrací prostřednictvím bankovních systémů žalobkyně za účelem posouzené úvěruschopnosti.Záznamem o podpisu klienta ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný obě shora uvedené žádosti podepsal prostřednictvím svého internetového bankovnictví.Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, + Fotokopie dodejky s převzetím žalovaným do vlastních rukou proti podpisu , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že přistoupila k zesplatnění úvěru, přičemž toto oznámení se prokazatelně dostalo do dispozice žalovaného.Vysvětlením předsmluvních informací a základní informace o jednotlivých druzích spotřebitelského úvěru poskytovaných ČSOB a.s. + Předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem předpokládané informace o parametrech úvěru spolu s vysvětlením těchto předsmluvních informací.Listinou nazvanou: „Na Vašem účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru“ + Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva) + Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) + Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, + Fotokopií dodejky s vyznačením pošty „nevyzvednuto“ měl soud za prokázané, že žalobkyně před zesplatněním úvěru opakovaně vyzývala žalovaného k řádnému splácení úvěru a upozornila jej, že neplní sjednané podmínky splácení, přičemž tyto výzvy byly prokazatelně odeslány na trvalou adresu žalovaného.Obchodními podmínkami pro , Anonymizováno, + Všeobecnými pojistnými podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Předžalobní upomínkou učiněnou zástupkyní žalobce ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně řádně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného, neboť byla odeslána na adresu jeho trvalého pobytu evidovanou v CEOHistorickým výpisem z účtu – přehled transakcí + přijaté platby + Výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za prosinec 2020 + Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru žalovaným, průběh jeho splácení, současnou strukturu dluhu i datum, od kdy se žalovaný ocitl v prodlení, současně měl soud za prokázané, že žalobkyně měla dle znalosti pohybů na účtu žalovaného přesný přehled o jeho příjmech a výdajích.Vyhodnocením žádosti o úvěr – Data o žádosti + data o žadateli + Informacemi z , právnická osoba, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně v rámci schvalování úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.3. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno 5 exekučních řízení a 3 řízení o nařízení výkonu rozhodnutí – jedná se o velmi staré exekuce, které již byly skončeny v době uzavření smlouvy o úvěru. Po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalovanému zahájena celkem , hodnota, exekuční řízení. Z výše provedených listinných důkazů je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž nevycházela pouze z informací, které jí poskytl sám žalovaný, ale také z informací z dostupných registrů, které porovnala s vlastní mnohaletou znalostí žalovaného a jeho majetkových poměrů.4. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, jak jsou podrobněji popsána v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud ohledně skutkového závěru plně odkazuje.5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr, který žalovaný vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.6. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“2. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.3. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.4. O nákladech řízení rozhodl soud pod