32 C 248/2023-53 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem s úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru“ č. , tel. číslo, , kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , údajně ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla, uzavřené mezi týmiž účastníky dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru, zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je podrobně popsáno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Potvrzením o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne , datum, + Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací arch ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací arch ze dne , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáními doručenými soudu dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Zpětvzetí bylo odůvodněno částečnými úhradami ze strany žalovaného, učiněnými po podání žaloby, v celkové výši , částka, (čtyři platby po , částka, ).Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvil.5. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 24) + Výpisy z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 27).Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, + Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, – nepodepsanými žalovaným ani druhou stranou měl soud za prokázané znění těchto smluv, nicméně neměl za prokázané, že tyto smlouvy skutečně s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel právě žalovaný, když smlouvy nejsou žalovaným podepsány, respektive nejsou opatřeny žádným projevem vůle žalovaného, který by prokazoval, že žalovaný se s uvedenými smlouvami seznámil, s jejich obsahem souhlasil a v tomto znění je s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřel. Smlouvy nadto nejsou opatřeny ani podpisem druhé smluvní strany, tj. podpisem právní předchůdkyně žalobkyně, a listiny se jeví spíše jako návrhy na uzavření úvěrových smluv, z nichž není patrné, zda k jejich uzavření skutečně došlo.Potvrzením o provedené platbě ve výši , částka, dne , datum, z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázanou tuto platbu, neměl však nijak za prokázanou její souvislost s údajně uzavřenými úvěrovými smlouvami, neboť tato „verifikační platba“ předcházela údajnému uzavření úvěrových smluv o téměř tři roky.Výpisy z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázané platby ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného.Obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky jednu cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka v celkové výši , částka, , a to postupnými úhradami v období od , datum, do , datum, , a to údajně na základě v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tyto úvěrové smlouvy zavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovaným podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smluv, se kterým žalovaný údajně souhlasil, ani to, že právní úkony – uzavření tvrzených úvěrových smluv – skutečně žalovaný učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, v období od , datum, do , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 24 – 27 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Dále měl soud za prokázané, že žalovaný uhradil k rukám žalobkyně po podání žaloby částku v celkové výši , částka, , kdy žalobkyně co do této výše jistiny vzala žalobu zpět, jak bylo podrobněji popsáno výše. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze částku ve výši , částka, , tedy zbývající dlužnou jistinu, a to nikoli z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z této částky pak soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši, a to od počátku prokazatelného prodlení. Ostatní nároky žalobkyně, v tomto případě náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy o úvěru.7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/201