32 C 250/2023-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný úvěr vyčerpal dne , datum, , řádně jej však nesplácel dohodnutým způsobem, úvěr byl splatný dne , datum, . Žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy neuhradil ničeho. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , poplatkem za službu , Anonymizováno, , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částky a za období, jak je specifikováno výše. Žalobkyně alternativně navrhla, pokud by soud neměl za prokázaný její nárok z titulu tvrzené úvěrové smlouvy, aby jí byla žalovaná částka přiznána z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému prokazatelně peněžní prostředky v příslušné výši došly na bankovní účet v rozhodném období.Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.2. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 23).Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, –údajně podepsanou žalovaným kódem SMS měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě se žalobkyní uzavřel skutečně žalovaný, neboť z předložených listin vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena pouze fotokopií občanského průkazu žalovaného, kterou nicméně pořídil přímo žalovaný a takto ji zaslal žalobkyni, a dále ověřením faktu, že osoba, jejíž občanský průkaz byl předložen, je skutečně majitelem bankovního účtu, což soud nepovažuje za dostatečné ověření totožnosti žalovaného, neboť doklady, jako je občanský průkaz, stejně jako přístupové údaje k bankovnímu účtu, mohly být snadno zneužity třetí osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije ve společné domácnosti – viz podrobněji následující odstavec odůvodnění.Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalovanému ve výši , částka, ze dne , datum, .Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalovaného, dále to, že žije v domácnosti o dvou členech, z nichž všichni mají příjem, dále že žalovaný má měsíční příjmy ve výši , částka, (tento příjem byl údajně ověřen, resp. byl ověřen příjem ve výši , částka, , nikoli není žádným způsobem prokázáno, jak k tomuto ověření došlo), dále že má výdaje ve výši , částka, na bydlení, další , částka, vynaloží na nezbytné osobní výdaje, 2.000 na zbytné výdaje, za půjčky splácí měsíčně částku , částka, . Vypočtené minimální výdaje činily částku , částka, , disponibilní příjem činil , částka, .Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Sazebníkem poplatků – platným od , datum, měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil, neboť tato listina nebyla žalovaným podepsána.Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázané znění této listiny, která obsahuje zákonem vyžadované informace, které byla žalobkyně povinna před uzavřením úvěru žalovanému poskytnout, jelikož tato listina nebyla žalovaným podepsána, neměl soud za prokázané, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil.Souhlasem se zpracováním osobních údajů – nedatovaným a nepodepsaným měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil.Oboustrannou fotokopií OP žalovaného měl soud za prokázané, že ten, kdo jednal se žalobkyní o poskytnutí úvěru, disponoval buď OP, nebo fotokopií OP žalovaného, což mohla být například osoba spolubydlící se žalovaným v jedné domácnost, jak se s tímto již v minulosti soud opakovaně setkal.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána tato výzva a že se mu dostala do dispozice.Listinou nazvanou: „Identifikované příjmy“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalovaného na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, , nicméně není prokázáno, na základě jakých skutečností bylo toto ověření provedeno ani to, že vůbec provedeno bylo.Listinou nazvanou: „Autorizace ověření totožnosti“ měl soud za prokázané znění této listiny, kdy k ověření totožnosti žalovaného došlo údajně prostřednictvím zasláním autorizační platby z bankovního účtu, avšak toto není ničím prokazováno.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet, který byl veden na jméno žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru (že šlo o účet patřící žalovaného zjistil soud z odpovědi banky na č. l. 22 – 23 spisu). Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel se žalobkyní skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz, jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , jméno FO, a. s. ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 22 – 23 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byly vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku. , adresa, .000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.4. , právnická osoba, úplnost soud dodává, že nemá za prokázané ani to, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru skutečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně vycházela z informací, které jí údajně sdělil sám žalovaný, přičemž tyto informace si žádným způsobem neověřila, vyjma údajného ověření měsíčního příjmu žalovaného (ani zde nicméně není prokázáno jakékoli ověření a toto tvrzení žalobkyně zůstalo pouze v rovině neprokázaného tvrzení). Dále si žalobkyně neověřila ani výdaje žalovaného, byť ze samotného tvrzení žalovaného bylo zřejmé, že jeho výdaje jsou vyšší než jeho tvrzený měsíční příjem. Soud zjistil, že v době před uzavřením smlouvy o úvěru nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuční řízení, rovněž v době po uzavření smlouvy o úvěru nebyla proti žalovanému zahájena žádná exekuční řízení. Samotná absence zjištění počtu exekučních řízení je v tomto případě nicméně závažným problémem, neboť žalovaný sám uvedl, že měsíčně vydá na splátky předchozích půjček částku , částka, . Již toto tvrzení je alarmující a mělo být díle prověřeno, zejména co do výše splácených půjček, jejich počtu a zbývající části nedoplacené jistiny. Soud je hluboce přesvědčen o tom, že pouhé tvrzení žalovaného, ve spojení s několika málo interními listinam