32 C 273/2023-23 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále spolu s úrokem ve výši 5,77 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 13 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, “, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel, žalobkyně proto využila svého oprávnění, úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Částka , částka, je tvořena pouze nesplacenou jistinou úvěru. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvních úroků z úvěru a smluvních úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, měl soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému překlenovací úvěr ke stavebnímu spoření ve výši , částka, , a to za účelem koupě nemovitosti na bydlení nebo změnu/údržba stavby, úroková sazba byla sjednána ve výši 3,99 % ročně, úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách splatných 25. dne kalendářního měsíce, předpokládané splacení v případě řádného splácení bylo , datum, .Dodatkem č. , hodnota, ke Smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne , datum, byly doplněny podmínky, za kterých lze překlenovací úvěr čerpat.Oznámením o výplatě překlenovacího úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, + Oznámením o výplatě překlenovacího úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, + Oznámením o výplatě překlenovacího úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, + Oznámením o výplatě překlenovacího úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, měl soud za prokázané, že výše uvedenými platbami ze strany žalobkyně žalovanému byl celý úvěr vyčerpán.Všeobecnými úvěrovými podmínkami ze dne , datum, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Potvrzením o zaplacených úrocích za roky 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022 měl soud za prokázané, že žalovaný až do roku 2022 řádně splácel úvěr, včetně úroků.Žádostmi o výplatu ze dne , datum, a ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal o čerpání úvěru.Výpisy z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru za rok 2014, za rok 2015, za rok 2016, za rok 2017, za rok 2018, za rok 2019, za rok 2020, za rok 2021 a za rok 2022 měl soud za prokázané splácení úvěru žalovaným, datum, kdy se dostal do prodlení i strukturu dluhu.Poslední výzvou k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne , datum, + fotokopií obálky od doporučené zásilky měl soud za prokázané, že žalobkyně minimálně jednou vyzvala žalovaného k dobrovolnému splácení dluhu, než přistoupila k odstoupení od smlouvy a zesplatnění pohledávky.Stav pohledávky bez odpočtu úroků k , datum, měl soud za prokázané, že ke dni zesplatnění činila celková výše pohledávky částku , částka, .Úroky z úvěru za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázanou výši dlužných úroků z úvěru a smluvních úroků z prodlení za uvedené období.Tím byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.4. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalovanému nebylo nikdy vedeno žádné exekuční řízení.5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší“, neboť v tomto případě je úrok z úvěru nižší, než by za rozhodné období byl zákonný úrok z prodlení.6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, který měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích a jednou paušální náhradou po , částka, podle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Podle § 149 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.