32 C 4/2024-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem s úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, se žalovaným dne , datum, (údajně v elektronické podobě), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu do , datum, , a dostal se tak do prodlení. Žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy neuhradil ničeho. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru, zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je podrobně popsáno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně, Potvrzením o provedení transakce za postoupenou pohledávku ze dne , datum, , Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvil.4. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 24) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 25 – 27).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. D0C89/384708 ze dne , datum, – nepodepsanou žalovaným měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, neměl však za prokázané, že se žalovaný se smlouvou skutečně seznámil a v této podobě ji s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřel, neboť smlouva nebyla žalovaným podepsána, byla podepsána pouze elektronickým kódem, aniž by byla před jejím uzavřením řádně ověřena totožnost žalovaného.Interní listinou právní předchůdkyně žalobkyně: „Úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, “ (na čl. 31) měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně ve své interní databázi evidovala osobní údaje žalovaného, přičemž si ověřila platnost jeho dokladu totožnosti v databázi neplatných dokladů, listina dále obsahuje záznam o neexistenci insolvence a neexistenci záznamu v Centrální evidenci exekucí, záznam o lustraci v EUCB, kde nebyl nalezen žádný údaj. Právní předchůdkyně žalobkyně dále disponovala informací, že žalovaný je zaměstnaný s příjmem , částka, čistého měsíčně, jeho výdaje činní , částka, měsíčně, a to pouze v nákladech na bydlení, na ostatní výdaje žalovaný údajně nevynaloží ničeho, nesplácí žádný úvěr ani jinou půjčku (tyto údaje nicméně nebyly žádným způsobem ověřeny, respektive nebyly připojeny žádné listiny, které by uvedené údajně prokazovaly, ani listiny, z nichž by bylo zřejmé, jak tyto informace právní předchůdkyně žalobkyně získala). Žalobkyně v podání doručeném soudu dne , datum, . 2024 (na č.l. 29 – 30 spisu) sice doplnila svá žalobní tvrzení, kde uvedla, že shora uvedené údaje byly získány od žalovaného, který před uzavřením smlouvy o úvěru vyplnil Žádost o úvěr, nepředložila nicméně žádné další doklady, vyjma výše popsané interní listiny, které by tato její tvrzení o řádném zjištění poměrů žalovaného prokazovaly.Formulářem pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané, že listina obsahuje veškeré zákonem vyžadované informace, nicméně nemá za prokázané, že se žalovanému před uzavřením smlouvy o úvěru skutečně dostala do dispozice.Placenou upomínkou – upozorněním – Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, + Placenou upomínkou – upozorněním – Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, + Placenou upomínkou – upozorněním – Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, + Placenou upomínkou – upozorněním – Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky.Potvrzením o platbě právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, na účet žalovaného.Potvrzením o platbě na účet právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázanou výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které vynaložila žalobkyně.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalovaného, neboť byla adresována na adresu jeho trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Žalovanému bylo vyplaceno celkem , částka, , a to údajně z titulu v žalobě tvrzené smlouvy o úvěru – byť tato byla uzavřena v elektronické podobě, a nelze proto s jistotou uzavřít, že to byl skutečně žalovaný, kdo s právní předchůdkyní žalobkyně tuto smlouvu uzavřel. Žalobkyně nicméně neprokázala, že její právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze na základě tvrzení žalovaného, která si žádným způsobem neověřila, a to včetně příjmu ze zaměstnání, který byl žalovaným tvrzen v poměrně vysoké výši. Právní předchůdkyně žalobkyně si neověřila ani tvrzení žalovaného, že nemá žádné jiné závazky. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE a E, že proti žalovanému byla v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedena celkem 2 exekuční řízení, další 3 exekuční řízení proti žalovanému byla zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. Je evidentní, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy o úvěru nejen závazky splatné, ale dokonce závazky exekučně vymáhané, což mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit, pokud by žalovaného řádně prověřila. Údaje uvedené v Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky, které nebyly pouze splatné, ale i exekučně vymáhané, zároveň nebyly žádným způsobem doloženy jeho tvrzené příjmy ani výdaje a žádost byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalovanému alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:7. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s