48 C 119/2024-25 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , tel. číslo, ze dne , datum, , jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila. Pro prodlení byl úvěr zesplatněn, žalovaná celkem uhradila , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována.2. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Amortizace prokazuje, že žalovaná čerpala , datum, částku , částka, , úvěr měla splácet po , částka, měsíčně.6. Výpis z běžného účtu žalované za 2/2021 prokazuje, že měla příjem , částka, invalidního důchodu 3. stupně. Počáteční i konečný zůstatek na účtu byl přes , částka, . Roční obrat na účtu do , datum, byl , částka, kreditní a , částka, debetní. Dne , datum, žalovaná čerpala úvěr , částka, . Na splátky hradila , částka, , , částka, , , částka, , , částka, . Žalovaná celý úvěr postupně vyčerpala v průběhu měsíce zejména hotovostními výběry.7. Oznámení ČSSZ ze dne , datum, prokazuje invalidní důchod 3. stupně žalované ve výši , částka, měsíčně.8. Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, prokazuje, že úvěr byl zesplatněn pro prodlení ke dni , datum, .9. Platební historie prokazuje, že poslední splátku uhradila žalovaná dne , datum, . Celkem žalovaná uhradila , částka, .10. Poštovní podací arch prokazuje odeslání dopisu žalované dne , datum, .11. Smlouva o úvěru – , Anonymizováno, , Anonymizováno, prokazuje, že předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který měla žalovaná splácet v 72 měsíčních splátkách po , částka, . Smlouva byla uzavřena dne , datum, .12. Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že náklady na bydlení byly stanoveny dle normativních nákladů na bydlení. Byly zjištěny závazky hrazené žalovanou v celkové výši , částka, měsíčně, normativní životní náklady , částka, , žalovaná tak mohla hradit , částka, měsíčně.13. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, jakým způsobem žalovaná úvěr splácela, že se dostala do prodlení.14. Žádost o úvěr prokazuje, že žalovaná uvedla příjem , částka, , celkový příjem domácnosti , částka, . Má jeden zdroj příjmu. Je svobodná, bydlí v pronajatém domě / bytě, je invalidní důchodce. Nemá vyživovací povinnost.15. Dopis ze dne , datum, je upomínkou žalované před podáním žaloby.16. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalované.17. Následující důkazní prostředky s ohledem na níže uvedené právní posouzení neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí: Vysvětlení některých pojmů, Sazebník poplatků, Uznání dluhu s předžalobní výzvou, Všeobecné produktové podmínky.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Žalobkyně a žalované uzavřely úvěrovou smlouvu, žalované byla vyplacena částka , částka, , žalovaná uhradila celkem , částka, . Výdaje žalované byly ověřeny jenom na splátky jiných úvěrů. Při posuzování úvěruschopnosti bylo vycházeno z normativních nákladů na bydlení a živobytí, aniž byly zjištěny skutečné výdaje žalované na bydlení a na živobytí. Žalovaná je v invalidním důchodu 3. stupně, má příjem , částka, . Žije sama. Žádné další příjmy nebyly prokázány. Nebyly zjištěny zdravotní omezení či výdaje žalované s jejím zdravotním stavem. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru v debetu na běžném účtu přes , částka, a v podstatě stejném debetu zůstala i poskytnutí úvěru.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřit