48 C 128/2024-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, (3x , částka, za upomínky), smluvní pokuta , částka, (ve výši 0,1% denně z dlužné částky za dobu od , datum, do dne podání insolvenčního návrhu , datum, a poté od , datum, do , datum, sepsání žaloby), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení a úroky z úvěru (kapitalizace z částky , částka, od , datum, do , datum, ), to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 30 měsíčních splátkách po , částka, počínaje , datum, . Dne , datum, se dostal žalovaný do prodlení, neuhradil ani první splátku. Úvěr byl pro prodlení žalovaného zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována. Žalovanému bylo zrušeno oddlužení.2. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dopis ze dne , datum, žalovanému je zesplatněním úvěru ke dni , datum, .6. Lustrace CEE prokazuje, že jí žalovaný neprocházel.7. Výpis z NRKI prokazuje, že žalovaný měl podaných 5 žádostí o úvěry, 1 existující, 12 žádostí bylo odmítnuto, 2 úvěry ukončeny. Žalovaný měl jeden úvěr ve výši zbývající částky , částka, a , částka, měsíční splátky.8. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.9. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou.10. Potvrzení o vyplacení tuzemské odchozí úhrady ze dne , datum, prokazuje vyplacení částky , částka, žalobkyní na konkrétní účet, který byl dále identifikován jako účet žalovaného z úvěrové smlouvy.11. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byl žalovaný seznámen s parametry úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy.12. Smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem byl úvěr ve výši , částka, žalovanému, který mu měl být vyplacen na konkrétní číslo účtu.13. Smluvní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.14. Splátkový kalendář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.15. Upomínky č. I až č. IV neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.16. Usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.17. Výplatní páska žalovaného za 8/2020 prokazuje čistou mzdu žalovaného , částka, .18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že žalovanému byl poskytnut na základě uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyní úvěr ve výši , částka, . Nebyla prokázána žádná úhrada. Úvěruschopnost byla ověřena z NRKI a výplatní pásky žalovaného. Žalovaný měl v době před uzavřením úvěrové smlouvy podáno 5 žádostí o úvěry, 12 mu jich bylo odmítnuto. Dle NRKI splácel jediný úvěr ve výší měsíční splátky , částka, .19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.27. Stejný závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/2013 (CA C