48 C 174/2024-24 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta , částka, (vyčíslené ve výši 0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, . a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila, kdy uhradila pouze částku , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla vyplacena na konkrétní účet (dále ověřeno, že účet uvedený žalovanou) dne , datum, částka , částka, , VS , var. symbol, .7. Platební historie prokazuje, že žalovaná uhradila celkem částku , částka, .8. Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, byl vyhotoven mezi , právnická osoba, ., a žalovanou, předmětem byl úvěr ve vši , částka, . Je v ní uvedeno číslo účtu pro vyplacení úvěru, které bylo dále ověřeno jako účet žalované. Návrh byl podepsán žalovanou dne , datum, , následně jej týž den akceptovala i , právnická osoba, .9. Dopis ze dne , datum, prokazuje, že bylo žalované oznámeno postoupení žalované pohledávky žalobkyni.10. Podací lístky ze dne , datum, a , datum, prokazují odeslání dopisů žalované.11. Dopis ze dne , datum, žalované je předžalobní upomínkou.12. Společné prohlášení , právnická osoba, ., a žalobkyně ze dne , datum, , Pověření , právnická osoba, ., ze dne , datum, a Seznam postoupených pohledávek prokazují, že byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni i žalovaná pohledávka.13. Výpis z OR prokazuje existenci žalované.14. Výpis z NRKI prokazuje, že žalovaná je v registru nová nebo má rozpracované žádosti.15. Výpis ze SOLUS prokazuje, že nejsou o žalované evidovány žádné informace.16. Výpisy z účtu žalované za dobu 6/2022, 7/2022, 8/2022 a 9/2022 prokazují, že žalovaná měla na účtu obraty , částka, , , částka, , , částka, a , částka, . V červnu 2022 měla žalovaná příjem z invalidního důchodu, měla 129 sázek prostřednictvím sazka.cz a 42 prostřednictvím Tipsport. V červenci 2022 měla žalovaná příjem z invalidního důchodu a mzdu, měla 64 sázek prostřednictvím sazka.cz a 27 prostřednictvím Tipsport. V srpnu 2022 měla žalovaná příjem z invalidního důchodu a mzdu, měla 71 sázek prostřednictvím sazka.cz a 19 prostřednictvím Tipsport. V září 2022 měla žalovaná příjem z invalidního důchodu a mzdy, měla 81 sázek prostřednictvím sazka.cz a 31 prostřednictvím Tipsport. Čerpala 3 jiné půjčky či úvěry. Zda vyplácená mzda kolem , částka, byla žalované není patrné z výpisů. Invalidní důchod I. stupně měla žalovaná kolem , částka, . Další příchozí platby od konkrétní fyzické osoby není možno zařadit.17. Soud zamítl provedení důkazu dotazem na vyplacení úvěru žalované na účet, neboť toto považuje za nadbytečné.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že byla uzavřena úvěrová smlouva mezi , právnická osoba, ., a žalovanou, byl jí vyplacen úvěr ve výši , částka, . Žalovaná uhradila , částka, . Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Úvěruschopnost byla zkoumána dotazy na úvěrové registry, které nic zásadního neprokazují. Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že pobírala invalidní důchod cca , částka, a na účet byla vyplácena mzda cca , částka, , není zjevné, že z pracovního poměru žalované. Žalovaná měla na účtu násobně vyšší obraty, než odpovídají uvedeným příjmům. Žalovaná každý měsíc provedla cca 100 sázek. Poslední měsíc už čerpala úvěry i od jiných společností.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí pov