48 C 186/2024-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta za prodlení s úhradou , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , Anonymizováno, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , a žalovanou, byl žalované poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaná vyčerpala postupně v celkové výši , částka, a uhradila celkem ve výši , částka, před postoupením pohledávky a ve výši , částka, po postoupení pohledávky. Úvěruschopnost žalované byla posuzována.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Dopis ze dne , datum, žalované prokazuje, že předchůdkyně žalobkyně akceptovala návrh na revolvingový úvěr ze žádosti ze dne , datum, .7. Dopis ze dne , datum, žalované je oznámením o postoupení pohledávky za ní žalobkyni.8. Dopis ze dne , datum, žalované je vyrozuměním o předání věci do advokátní kanceláře k vymáhání.9. Potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, prokazuje uhrazení ceny za postoupené pohledávky.10. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla uzavřena mezi , právnická osoba, , , Anonymizováno, , a žalobkyní, předmětem je postoupení pohledávek. Dle přílohy byla předmětem postoupení i žalovaná pohledávka.11. Dopis ze dne , datum, žalované je předžalobní upomínkou žalované.12. Dopis ze dne , datum, žalované je oznámení o postoupení žalované pohledávky žalobkyni.13. Platební historie prokazuje, že žalovaná celkem vyčerpala , částka, , celkem uhradila do , datum, částku , částka, .14. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje, že byl odeslán dopis žalované.15. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje, že byl odeslán dopis žalované.16. Žádost / Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná žádala o , Anonymizováno, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , o poskytnutí revolvingové úvěru do , částka, . Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, nemá děti, pracuje od 9/2019, má příjem , částka, , náklady na domácnost , částka, , nemá finanční závazky.17. Výpis z OR prokazuje existenci žalované.18. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.19. Výpis z OR prokazuje existenci předchůdkyně žalobkyně.20. Dopis ze dne , datum, žalované je zesplatněním dlužné částky pro prodlení s úhradou splátek.21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že byla uzavřena s předchůdkyní žalobkyně úvěrová smlouva, která umožnila žalované vyčerpat celkem částku , částka, , do postoupení pohledávky uhradila žalovaná částku , částka, , po postoupení pohledávky uhradila žalovaná dalších , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována z tvrzení žalované o příjmech, výdajích a zaměstnání. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni, žalované to bylo oznámeno.22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:23. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.28. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.29. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované úd