48 C 21/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky za bezpečnou splátku , částka, (po , částka, za 4/2023, 7-10/2023), poplatky za prodloužení splatnosti korunovým odkladem , částka, , úroky , částka, , účelně vynaložené náklady vymáhání , částka, (po , částka, dne , datum, , , datum, a , datum, a , částka, dne , datum, ), smluvní pokuty , částka, (po , částka, dne , datum, , , datum, a , datum, ), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná celkem uhradila pouze , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .2. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalované.6. Poštovní podací arch prokazuje odeslání dopisu žalované dne , datum, .7. Úvěrová smlouva byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem je úvěr ve výši , částka, .8. Opis výpisu proplacení smlouvy prokazuje, že byla částka , částka, dne , datum, odeslána na účet dále zjištěný jako účet žalované.9. Otisk obrazovky mobilního telefonu a část výpisu z účtu 1/2023 prokazují, že žalovaná měla účet u , právnická osoba, . Počáteční zůstatek je -, částka, , konečný zůstatek -, částka, . Kreditní obrat je , částka, , debetní obrat je -, částka, . Příchozí kreditní platba je , částka, dne , datum, .10. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že žalovaná vyčerpala , částka, , uhradila , částka, , , částka, a , částka, .11. Karta klienta prokazuje, že žalovaná uvedla, že má jedno dítě, je zaměstnána, má příjem , částka, , ostatní členové domácnosti mají příjem , částka, , splácí , částka, . Neprochází ISIR, nemá negativní příznaky v SOLUS, nemá exekuci.12. Výpočty MLS prokazují, že žalobkyně počítala s tvrzeným příjmem , částka, , odečetla životní minima dospělých členů domácnosti , částka, , splátky uvedené žalovanou , částka, , zohlednila splátky jiným společnostem dle NRKI mimo žalobkyni , částka, , splátky žalobkyni , částka, , nově schválené splátky , částka, a žalované tak mělo zůstat , částka, .13. Posouzení úvěruschopnosti klienta popisuje jakým způsobem žalobkyně posuzuje úvěruschopnost.14. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.15. Zpráva , právnická osoba, ., ze dne , datum, prokazuje, že účet, na nějž byl vyplacen úvěr, je žalované.16. Z následujících důkazních prostředků soud nezjistil s ohledem na níže uvedené právní posouzení nic podstatného pro rozhodnutí: Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Dopis ze dne , datum, , Poštovní podací arch ze dne , datum, , Dopis ze dne , datum, , Poštovní podací arch ze dne , datum, , Sazebník.17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že byla uzavřena úvěrové smlouva, částka , částka, byla žalobkyní vyplacena na účet žalované. Žalovaná uhradila celkem , částka, . Příjmy a výdaje žalované byly zkoumány pouze z tvrzení žalobkyně ve výši , částka, , výpis z účtu prokazuje příjem pouze , částka, . Obraty na účtu žalované se však pohybovaly přes , částka, , což zásadním způsobem převyšuje i tvrzené příjmy i tvrzené výdaje žalovanou, výpis z účtu je pouze částečný, takže není možné zjistit, o jaké pohyby na účtu žalované se jednalo. Z veřejných databází k ní nebyly zjištěny negativní poznatky. Splátky na předchozí úvěry zjištěné žalobkyní v rámci MLS činily , částka, , splátka na posuzovaný úvěr měla činit , částka, .18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:19. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.24. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podl