48 C 66/2024-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, za první měsíc čerpání úvěru a smluvní pokuta , částka, za prodlení ve výši 0,1% denně z jistiny za dobu od , datum, do , datum, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde se žalovaný registroval a uvedl osobní údaje. Úvěruschopnost byla ověřována.2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Potvrzení o platbě ze dne , datum, prokazuje, že žalovaný uhradil částku , částka, žalobkyni na účet, tedy prokazuje i konkrétní účet žalovaného.6. Potvrzení o platbě ze dne , datum, prokazuje, že na účet žalovaného byla vyplacena částka , částka, .7. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje, že žalovanému byl odeslán dopis.8. Výpis z účtu žalovaného do , datum, prokazuje, že žalovaném byla vyplácena mzda na účet, že žalovaný dne , datum, čerpal 2x úvěr ve výši po , částka, , dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, , dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, a dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, . Z výpisu není možné zjistit výdaje žalovaného na bydlení. Výpis neprokazuje nic o době dva měsíce před poskytnutím žalovaného úvěru žalovanému (konkrétně od , datum, do , datum, ). Skutečnost, že se jedná o účet žalovaného, je prokázán shodností vyplacené a připsané mzdy s výplatnicemi žalovaného.9. Dopis ze dne , datum, je jednoduchou předžalobní upomínkou žalovanému.10. Kopie řidičského průkazu a občanského průkazu žalovaného prokazují, že jimi žalobkyně disponuje.11. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem bylo poskytnutí úvěru do limitu , částka, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s úrokem 480 % ročně (40% měsíčně ve smlouvě), úrok měl být splácen měsíčně. RPSN činila 5 516,19 %.12. Dopis ze dne , datum, prokazuje, že žalobkyně zesplatnila úvěr žalovaného pro jeho prodlení se zaplacením.13. Výplatnice žalovaného prokazují příjmy žalovaného z pracovního poměru ve výši , částka, za 2/2023, ve výši , částka, za 3/2023, ve výši , částka, za 12/2022, ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, za 1/2023.14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy byla uzavřena úvěrová smlouva, žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši , částka, , nebyla prokázána žádná úhrada. Poslední informace o pohybech na účtu žalovaného předcházejí o skoro dva měsíce uzavření žalované smlouvy v dubnu. V lednu žalovaný čerpal jeden úvěr ve výši , částka, , v únoru již čerpal 4 úvěry v celkové výši , částka, . Nejsou známy výdaje žalovaného na bydlení, příjmy žalovaného se pohybovaly pod , částka, . Žalovaný měl měsíčně splácet na žalovaný úvěr , částka, (40% měsíčně z , částka, ).15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:16. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.22. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdají