48 C 68/2024-27 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, a dlužné úhrady za služby , částka, (dlužný poplatek za hotovostní inkaso , částka, a dlužný poplatek za životní pojištění , částka, ) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, , a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti v 60 týdenních splátkách po , částka, počínaje , právnická osoba, .2021. Celkem uhradil , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně dne , datum, . V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, byla mezi , právnická osoba, , a žalovaným uzavřena dne , datum, . Předmětem byl úvěr ve výši , částka, . Žalovaný potvrdil vyplacení úvěru v hotovosti podpisem smlouvy.7. V Kartě zákazníka ze dne , datum, žalovaný uvedl, že má , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, bydlí v nájmu od 9/2020, od té doby bydlí s , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále uvedl svého zaměstnavatele, pracovní poměr je hlavní, na dobu neurčitou, je zaměstnán od 7/2020. Příjem uvedl , částka, , diety , částka, , výdaje na bydlení , částka, (polovina nákladů), osobní výdaje , částka, a , částka, , disponibilní příjem , částka, . Bylo zatrženo, že byly ověřeny bankovní výpisy, výplatní pásky, nájemní smlouva a pracovní smlouva.8. Dopis žalovanému ze dne , datum, prokazuje, že byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky za ním žalobkyni.9. Podací lístky ze dne , datum, a , datum, prokazují odeslání dopisů žalovanému.10. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou.11. Příloha č. , hodnota, Potvrzení o úhradě prokazuje, že byla žalobkyní zaplacena cena za postoupené pohledávky dne , datum, .12. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Seznam postoupených pohledávek prokazují, že byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka společností , právnická osoba13. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.14. Výdajový pokladní doklad ze dne , datum, prokazuje vyplacení diet žalovanému ve výši , částka, za 1/2021.15. Výdajový pokladní doklad ze dne , datum, prokazuje vyplacení diet žalovanému ve výši , částka, za 12/2020.16. Vnitřní mzdový předpis zaměstnavatele žalovaného prokazuje mzdu žalovaného ve výši , částka, za měsíc.17. Výplatní páska za 11/2020 prokazuje čistou mzdu žalovaného , částka, .18. Výplatní páska za 10/2020 prokazuje čistou mzdu žalovaného , částka, , sraženo bylo , částka, na exekuce, vyplaceno bylo , částka, .19. Výplatní páska za 12/2020 prokazuje čistou mzdu žalovaného , částka, .20. Pracovní smlouva žalovaného byla uzavřena dne , datum, , předmětem bylo zaměstnání žalovaného jako řidiče motorových vozidel, pracovní poměr byl na dobu neurčitou, místem výkonu práce je ČR a EU.21. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje.22. S ohledem na níže uvedené soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí z následujících důkazních prostředků: Zařazení do pojistného programu.23. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, , uhradil , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována ohledně příjmů žalovaného z jeho výplatních pásek, kdy mzda žalovaného se pohybovala kolem 11 – , částka, , dále pobíral diety jako řidič motorových vozidel v různé výši, zřejmě dle cest, které vykonával. Ještě v říjnu 2020 mu byla provedena srážka ze mzdy v rámci exekuce. Výdaje žalovaného byly pouze tvrzeny v rozsahu nákladů na bydlení a osobních výdajů. Není prokázána žádná lustrace ve veřejných databázích.24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:25. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.26. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.27. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.28. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.29. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.30. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.31. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli