48 C 72/2024-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky , částka, (4x poplatek za vedení účtu ve výši , částka, , 1x ve výši , částka, a 1x ve výši , částka, ), náklady na vymáhání , částka, (za 3 měsíce po , částka, ), smluvní pokuty , částka, (, částka, za každý měsíc prodlení) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, , žalovaný celkem vyčerpal , částka, . Žalovaný uhradil , částka, . Žalovaný však nehradil smluvené měsíční splátky ve výši 4% z aktuální dlužné částky, dostal se do prodlení, proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována před poskytnutím úvěru.2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalovanému se základním právním a skutkovým rozborem.6. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.7. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem je i bezúčelový revolvingový účet s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem , částka, , příjem dalších členů domácnosti je , částka, , je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, s jednou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , bydlí v , Anonymizováno, . Výše 60 měsíčních splátek byla , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 10,41 % ročně. Náklady vymáhání byly sjednány na , částka, za měsíc, smluvní pokuta za prodlení se splátkou byla , částka, měsíčně, poplatek za vedení úvěrového účtu , částka, .8. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje první čerpání úvěru dne , datum, ve výši , částka, . Poslední úhrada žalovaného, částečná, je ze dne , datum, , kdy ale již 3 měsíce nic jiného neuhradil. , datum, byl úvěr zesplatněn. Následně dne , datum, žalovaný provedl další částečnou úhradu. Celkem žalovaný uhradil , částka, a vyčerpal , částka, .9. Výpis z NRKI prokazuje, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy jeden splátkový úvěr a dva úvěry prostřednictvím kreditní karty. Na splátkový úvěr žalovaný hradil , částka, měsíčně a zbývalo mu ještě , Anonymizováno, měsíčních splátek, u kreditních karet mu nezbývalo nic uhradit. Zřejmě vzhledem k časové souvislosti byly kreditní karty splaceny čerpaným splátkovým úvěrem uzavřeným v , Anonymizováno, , Anonymizováno, .10. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.11. Dopis ze dne , datum, je oznámením žalovanému o zesplatnění úvěru pro prodlení se splácením.12. Karta klienta prokazuje, že žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí v podnájmu, má jedno dítě, jeho příjem je , částka, , další příjem domácnosti je , částka, , výdaje domácnosti uvedl , částka, . Byl lustrován v databázích bez negativních poznatků.13. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.14. Telefonní hovor s žalovaným prokazuje, že byla ověřena e-mailová adresa žalovaného, žalovaný zopakoval měsíční výdaje na domácnost , částka, a , částka, na bydlení. Potvrdil, že má měsíční výdaje na splátky asi , částka, , ty v žádosti neuváděl. Potvrdil, že má , Anonymizováno, , Anonymizováno, .15. S ohledem na níže uvedené právní posouzení soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí z následujících důkazních prostředků: Úvěrové podmínky, Metodika posouzení.16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením ohledně uzavření smlouvy, čerpání úvěru a jeho splácení žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována dle tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a byl lustrován ve veřejných databázích. Žalovaný tvrdil příjem , částka, , telefonicky potvrdil výdaje na úvěry asi , částka, měsíčně.17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:18. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.23. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.24. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. N