48 C 77/2024-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně z úvěrových smluv uzavřených mezi předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným.2. První nárok žalobkyně je z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, a dlužné úhrady služeb , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení. Žalovanému byl poskytnut a žalovaným i čerpán úvěr ve výši , částka, , žalovaný uhradil , částka, .3. Druhý nárok žalobkyně je z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení. Žalovanému byl poskytnut a žalovaným i čerpán úvěr ve výši , částka, , žalovaný uhradil , částka, ., právnická osoba, obou případech byla zkoumána úvěruschopnost.5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalované pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.6. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.7. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.8. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovaným, předmětem byl úvěr ve výši , částka, , žalovaný potvrdil, že mu byl vyplacen v hotovosti.10. Karta zákazníka ze dne , datum, prokazuje, že žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bydlí sám v , Anonymizováno, , uvedl konkrétního zaměstnavatele, uvedl, že má úvěr u , právnická osoba, ve výši , částka, , který splácí po , částka, měsíčně, nemá jiné úvěry, příjem má , částka, , náklady na bydlení , částka, , osobní výdaje , částka, , má disponibilní příjem , částka, .11. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovaným, předmětem byl úvěr ve výši , částka, , žalovaný potvrdil, že mu byl vyplacen v hotovosti.12. Karta zákazníka ze dne , datum, prokazuje, že žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bydlí sám v , Anonymizováno, , uvedl konkrétního zaměstnavatele, uvedl, že má úvěr u , právnická osoba, ve výši , částka, , který splácí po , částka, měsíčně, nemá jiné úvěry, příjem má , částka, , náklady na bydlení , částka, , osobní výdaje , částka, , má disponibilní příjem , částka, .13. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek za ním žalobkyni.14. Podací lístky ze dne , datum, a , datum, prokazují odeslání dopisů žalovanému.15. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou.16. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Příloha č. , hodnota, Potvrzení o úhradě ze dne , datum, a Seznam postoupených pohledávek prokazují, že , právnická osoba, , postoupila žalované pohledávky žalobkyni.17. Výpis z OR prokazuje existenci žalované.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy byly uzavřeny mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dvě úvěrové smlouvy, první žalovaný čerpal úvěr , částka, a uhradil , částka, , druhou čerpal , částka, a uhradil , částka, . Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována z tvrzení žalovaného uvedených v kartě zákazníka. Soudu nebyly přes výzvu předloženy či označeny žádné důkazní prostředky prokazující tvrzené příjmy a výdaje žalovaného.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměre