50 C 109/2024-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně poskytla původní věřitelka, obchodní společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), žalovanému bez právního důvodu plnění ve výši , částka, . Toto plnění žalovaný původní věřitelce nevrátil. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku na vydání poskytnutého plnění na žalobkyni, která žalovaného vyzvala k jeho vydání. Žalovaný plnění ve lhůtě stanovené žalobkyní nevrátil a je v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě soud zjistil, že , datum, poskytla původní věřitelka žalovanému plnění ve výši , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku na vrácení plnění na žalobkyni.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do , datum, .7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši , částka, . Toto plnění žalovaný původní věřitelce nevrátil. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku na vrácení poskytnutého plnění na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do , datum, . Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že původní věřitelka poskytla žalovanému plnění bez právního důvodu, přičemž toto plnění žalovaný nevrátil a bezdůvodně se tak obohatil na úkor původní věřitelky. Následně vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení poskytnutého plnění a poskytla mu k tomu dodatečnou lhůtu. Žalovaný plnění ve lhůtě nevrátil a ocitl se tak v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .