50 C 169/2024-50 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , tel. číslo, ze dne , datum, , na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , úhradu , Anonymizováno, , Anonymizováno, za zpracování zápůjčky a částku , částka, za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 52týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná uhradila pouze , částka, . Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, , nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Její příjmové poměry ověřila z předložených složenek za květen a červen 2022, žalovaná na dotaz poskytla informace týkající se rodinné, majetkové, pracovní a jiné situace žalované. Žalovaná uvedla, že je pobiratelkou státní sociální podpory, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalovaná byla prověřena v insolvenčním rejstříku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z karty zákazníka-žádosti o spotřebitelský úvěr, ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši , částka, s povolením měsíčních splátek. Žalovaná v žádosti uvedla, že její měsíční příjem činí , částka, , další příjmy domácnosti uvedla ve výši , částka, . Uvedla, že nemá jiné splátky úvěrů ani bankovní účet. Výdaje žalované byly uvedeny v částce , částka, měsíčně, a to jako odhadované, bez bližší konkretizace. Předložila 2 složenky, občanský průkaz. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je vdaná.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , tel. číslo, ze dne , datum, , soud zjistil, že se společnost , právnická osoba, , zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti. Úrok byl sjednán pevnou částkou , částka, . Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , za službu komfortního a flexibilního splácení poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku , částka, v 52týdenních splátkách po , částka, měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě (čl.6,1,) zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem , částka, , jak soud zjistil z předložené tabulky umoření, kde je uvedeno sedm plateb po , částka, , jedna platba po , částka, a jedna platba , částka, . Poslední splátka byla uhrazena žalovanou dne , datum, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení postoupení ze dne , datum, je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni, žalované bylo zasláno oznámení o postoupení a byla vyzvána k zaplacení částky , částka, . Oznámení bylo žalované zasláno dne , datum, .8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila pouze dvě složenky bez uvedení účelu platby. Ze strany žalované nebyly předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, nájemní smlouva k bytu, doklad o tvrzeném dalším příjmu domácnosti ve výši , částka, měsíčně atp.). uvedená částka měsíčních výdajů ve výši , částka, je opakujícím se údajem, jak soud zjistil ze své úřední činnosti při projednávání jiných žalob z titulu poskytnutých nesplacených úvěrů z obdobných smluv.10. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).12. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C679/18 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.13. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech, lustrací v insolvenčním rejstříku. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že pobírala dávku státní podpory, avšak její příjem byl velmi nízký, pod hranicí minimální mzdy (v kartě zákazníka uvedla částku , částka, měsíčně). Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy nejsou a prokazovány nebyly, stejně jako tvrzený další měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele spl