50 C 24/2024-56 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve sjednané výši. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 12,61 % ročně a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Jelikož žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala uhradit smluvní úrok ve výši 12,6 % ročně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná se k jednání nedostavila a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z výpisu z běžného účtu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byla dne , datum, na účet poukázána částka , částka, .6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši , částka, ke dni , datum, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a jejích příloh, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem ze dne , datum, .8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.9. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku , částka, , zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, , smluvního úroku ve výši 12,6 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tak dále požaduje uhradit , částka, (poskytnutý úvěr , částka, – platby žalované ve výši , částka, ) a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení. V rozsahu částečného zpětvzetí soud řízení částečně zastavil (výrok I. rozsudku).10. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do , datum, , neboť vztah vznikl ze smlouvy o úvěru uzavřené před tímto datem. Postoupení pohledávky pak soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.11. Dle § 451 o.z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.12. Dle § 502 odst. 1 obch.zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.13. Dle § 369 odst. 1 obch.zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.14. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Dle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.16. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.17. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, na její bankovní účet. Dle sdělení žalobkyně žalovaná na poskytnutou částku uhradila , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k okamžitému vrácení zbývající dlužné částky. Aktivní legitimace žalované je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.18. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo, když soudu nepředložila smlouvu o úvěru. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalované známy a byly jí písemně akceptovány. Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy vůbec a o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované.19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši , částka, , posoudil soud vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení dle § 451 o.z. Ochuzenou (předchůdkyní žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalované) věc určená podle druhu. Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, je žalovaná povinna vydat. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila celkem , částka, , žalovaná tak žalobkyni dluží , částka, (viz výrok II.).20. S ohledem na žalobní tvrzení a předložené důkazy je patrné že titulem pro požadovanou částku byl sjednaný úvěrový vztah, kdy měl být poskytnut spotřebitelský úvěr žalované. Žalobkyni s nepodařilo předložit uzavřenou smlouvu o úvěru, byť na ni odkazuje jak žalobní tvrzení, tak předložené listinné důkazy, které z ní vychází (zesplatnění úvěru, výzvy k zaplacení úvěru). Soud proto posuzoval nárok jako poskytnutý úvěr, bez prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti. V takovém případě je uzavřená úvěrová smlouva absolutně neplatná a žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnuté bezdůvodné obohacení ve lhůtě stanovené soudem. Pokud by soud posuzoval prodlení žalované podle navrženého právního posouzení žalobkyní (viz částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, ), bylo by to pro žalovanou nepříznivější, když žaloba byla původně podána pro dlužnou částku z úvěrové smlouvy a až následně bylo tvrzeno, že se jedná o prosté bezdůvodné obohacení, což není pravda, když veškeré jednání právní předchůdkyně žalobkyně bylo vedeno v duchu dlužného nesplaceného úvěru. Proto soud aplikoval dle §165 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), pro posouzení tvrzeného bezdůvodného obohacení úpravu spotřebitelského úvěru, konkrétně ustanovení § 86 z.s.ú. a jeho důsledky dle § 87 z.s.ú. Lhůtu k plnění soud pak stanovil jako obecnou dle §160 o.s.ř., pokud byl pak požadován úrok z prodlení za dobu předcházející, byl zamítnut (výrok III).21. O náhradě nákladů řízení (viz výrok IV) soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky , částka, . Žalovaná byla úspěšná co do částky , částka, , kdy co do této částky vzala žalobkyně žalobu zpět, aniž by tvrdila nebo doložila, že by byly uhrazeny žalovanou po podání žaloby a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do právní moci rozhodnutí, když co do této částky soud žalobu zamítl. Žalobkyně byla tak úspěšná ve výši 62,32 %, neúspěšná ve výši 37,68 %. Soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24,64 %. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení za 4 úkony právní služby á , částka, (pří