50 C 32/2024-39 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, , právnická osoba, .) poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit dohodnutý úrok spolu s pojištěním schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad pojistného se žalovaný zavázal zaplatit ve 48měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný uhradil pouze , částka, . Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , zaplacení dlužného úroku , částka, , poplatku za pojištění , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , úroky ve výši 22% ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , soud zjistil, že se společnost , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, na jeho účet uvedený pod číslem , č. účtu, . Úrok byl sjednán ve výši 64,60 % ročně. Poskytnutý úvěr měl žalovaný splatit ve 48měsíčních splátkách po , částka, , celková částka ke splacení byla uvedena ve výši , částka, . V článku 6. jsou uvedeny smluvní pokuty pro případ prodlení s řádnou úhradou úvěru, smluvní pokuty. Z předložené Přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, přistoupil k rámcové pojistné smlouvě pro případ nemožnosti splácet kterou měl uzavřenu , právnická osoba, . s pojišťovnou, dle které bylo stanoveno pojistné ve výši , částka, měsíčně. Ze smlouvy není zřejmé, co se rozumí pojistnou událostí, toto je uvedeno v samotné úvěrové smlouvě.6. Z Hodnocení klienta ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši , částka, . Měsíční výdaje ve výši , částka, jako životní minimum, , částka, jako náklady na bydlení, celkové měsíční výdaje uvedl ve výši , částka, . Jako formu bydlení uvedl bydlení u rodičů, v hodnocení klienta není uveden žádný předložený dokument prokazující jeho tvrzení. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného ze dne , datum, s uvedením částky , částka, jako mzdy, ze dne , datum, s částkou , částka, , ze dne , datum, s částkou , částka, , ze dne , datum, s částkou , částka, .7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovaný obdržel dne , datum, na svůj účet částku ve výši , částka, .8. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, , když došlo ke zesplatnění úvěru v důsledku nesplacení dohodnutých splátek úvěru. Z předložené tabulky pohybů na úvěrovém účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem , částka, , tj. 7 splátek.9. Z oznámení postoupení pohledávek ze dne , datum, je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení a vyzvala jej k zaplacení částky , částka, . Oznámení bylo žalovanému zasláno dne , datum, .10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky , částka, (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě) do , datum, .11. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil pouze výplatní pásky. Nebyly, ze strany žalovaného, předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpis z účtu atp.)12. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění.13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).14. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C679/18 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.15. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech, lustrací v insolvenčním rejtříku. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán, avšak jeho příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a exist