50 C 33/2024-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, včetně smluvního úroku (dále jen „smlouva č. , hodnota, “). Před uzavřením smlouvy č. , hodnota, posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy č. , hodnota, pouze , částka, . Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni.2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, včetně smluvního úroku (dále jen „smlouva č. , hodnota, “). Před uzavřením smlouvy č. , hodnota, posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy č. , hodnota, pouze , částka, . Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Ze smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, včetně smluvního úroku.5. Z přehledu splátek ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy č. , hodnota, celkem zaplatil , částka, .6. Ze smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, včetně smluvního úroku.7. Z přehledu splátek ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy č. , hodnota, celkem zaplatil , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, na žalobkyni.9. Z karty klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy č. , hodnota, a smlouvy č. , hodnota, zkoumala původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalovaného.10. Z výpisu z NRKI soud zjistil, že závazky žalovaného zkoumala původní věřitelka prostřednictvím lustrace žalovaného v Nebankovním registru klientských informací.11. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že v době uzavření smlouvy neměl žalovaný v registru SOLUS evidované žádné nesplacené dluhy.12. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný na běžném bankovním účtu neměl žádný pravidelný příjem ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti.13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Na základě uzavřené smlouvy č. , hodnota, poskytla původní věřitelka žalovanému plnění ve výši , částka, a na základě uzavřené smlouvy č. , hodnota, poskytla původní věřitelka žalovanému plnění ve výši , částka, . Za to zaplatil žalovaný původní věřitelce celkem , částka, . Před uzavřením smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalovaného. Výši a zdroj příjmů žalovaného původní věřitelka neověřila. Výši výdajů žalovaného ověřovala původní věřitelka prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalovaného a výši závazků prostřednictvím lustrace žalovaného v Nebankovním registru klientských informací a prostřednictvím lustrace žalovaného v registru SOLUS. Dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, a ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni.14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.20. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitelka sice ověřila výši výdajů a závazků žalovaného, pokud však jde o příjmy žalovaného, spokojila se původní věřitelka pouze s prostým tvrzením žalovaného, aniž by toto tvrzení jakkoliv ověřovala, přestože měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného, kde se tvrzený příjem žalovaného nenacházel. O tom nelze než učinit závěr, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva č. , hodnota, a č. , hodnota, jsou tak absolutně neplatné (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK)) a soud vypořádal neplatné smlouvy podle příslušné právní úpravy.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vyda