50 C 35/2024-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), s žalovaným 4. 7. 2018 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek ve výši , částka, , pojistné ve výši , částka, a úrok 4,4 % ročně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. Původní věřitelka proto úvěr ke dni 15. 11. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „přechodná věřitelka“), která 28. 6. 2023 postoupila pohledávku na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným 4. 7. 2018 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek ve výši , částka, , pojistné ve výši , částka, a úrok 4,4 % ročně z dlužné částky.5. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným, původní věřitelka úvěr ke dni 15. 11. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky včetně příslušenství.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a přechodnou věřitelkou soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku na přechodnou věřitelku.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodnou věřitelkou a žalobkyní soud zjistil, že 28. 6. 2023 postoupila přechodná věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 4. 7. 2018, č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek ve výši , částka, , pojistné ve výši , částka, a úrok 4,4 % ročně z dlužné částky. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným, původní věřitelka úvěr ke dni 15. 11. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky včetně příslušenství. Po zesplatnění žalovaný ničeho nezaplatil. Následně pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila původní věřitelka na přechodnou věřitelku, která pohledávku postoupila na žalobkyni.9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy , právnická osoba, , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis , právnická osoba, a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své smluvní povinnosti a naopak že žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti soud uzavírá, že žalovaný měl u původní věřitelka zřízen platební účet. Původní věřitelka tak měla dostatek informací o jeho majetkových poměrech, aby mohla řádně posoudit jeho úvěruschopnost.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .