50 C 43/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), s žalovaným 13. 5. 2016 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal splácet načerpané peněžní prostředky prostřednictvím splátek v minimální výši 5 % načerpaných peněžních prostředků. Z důvodu neplnění povinností žalovaným, původní věřitelka ke dni 28. 2. 2023 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil a je v prodlení. Původní věřitelce tak vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne 13. 10. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným 13. 5. 2016 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit prostřednictvím splátek v minimální výši 5 % z načerpaných peněžních prostředků a zaplatit úrok 22,99 % ročně z načerpaných peněžních prostředků.5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný neplnil své platební povinnosti řádně a včas a po dobu trvání smlouvy o úvěru mu vznikl dluh v celkové výši , částka, .6. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitelka úvěr ke dni 1. 3. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení , částka, s příslušenstvím.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že 13. 10. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2016, č. , hodnota, , poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit prostřednictvím splátek v minimální výši 5 % z načerpaných peněžních prostředků a zaplatit úrok 22,99 % ročně z načerpaných peněžních prostředků. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas a vznikl mu tak dluh po splatnosti. Z důvodu neplnění smluvních povinností původní věřitelka úvěr ke dni 1. 3. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení , částka, s příslušenstvím. Po zesplatnění žalovaný ničeho nezaplatil. Dne 13. 10. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.1. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy , právnická osoba, (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.9. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své smluvní povinnosti a naopak, že žalovaný tyto povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti soud uzavírá, že žalovaný měl u původní věřitelky zřízen platební účet, a ta tak měla dostatek informací ohledně jeho majetkových poměrech, aby mohla posoudit, zdali byl žalovaný úvěruschopný.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .