50 C 69/2024-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnuti úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,23 % z úvěrového rámce. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni , datum, a požádala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 15 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce do výše , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 29,90 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3,23 % z úvěrového rámce, tj. , částka, . Pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru byla mezi účastníky dohodnuta smluvní pokuta ve výši , částka, , jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % ze splatné jistiny a příslušenství, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a náklady spojené s upomínáním ve výši , částka, za měsíc vymáhání.6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru žalobkyní zaměstnán s příjmem ve výši , částka, . Bydlel u rodičů, měsíční výdaje domácnosti činily , částka, . Lustrace ISIR, CEE a MVCR byla s negativním výsledkem.7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřené 2 splátkové kontrakty, na které měsíčně hradil , částka, , a 1 kreditní kartu. Další informace nejsou důležité pro rozhodnutí.8. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, jak žalovaný úvěr splácel a výši dlužné částky. Žalovaný celkem uhradil , částka, , poslední splátka byla uhrazena dne , datum, .9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, (včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, ) vyplývá zesplatnění dlužné částky ve výši , částka, ke dni , datum, .10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce do výše , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 29,90 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v dohodnuté výši. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .20. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazky ze strany žalovaného poskytnutý úvěr, řádně a včas splatit splněn nebyl. Soud má dále za to, že žalobkyně prokázala dostatečné splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, byť soudu nedoložila příjmy ani výdaje žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaný splatil více než polovinu dohodnutých splátek, nebyl v exekuci ani insolvenci, neměl evidovány závazky po splatnosti, má soud za to, že chybějící doložení prověření výdajů žalovaného nemá vliv na prokázání faktické schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Pokud se žalovaný dostal po dvou letech od uzavření smlouvy o úvěru do platebních potíží, je s ohledem na splnění shora uvedené povinnosti žalované irelevantní.21. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I).22. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .23. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, když skutková tvrzení zde obsažená měla být již součástí žaloby.24. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.