61 C 257/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 27. 9. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 8 100,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je provozovatelem distribuční soustavy na distribuci elektřiny. Pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie byl kontrolou dne 6. 2. 2023 zjištěn neoprávněný odběr elektřiny prováděný žalovanou na adrese [adresa žalované]. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu škody ve výši 297,28 Kč a náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 7 803,29 Kč. Žalované byla dne 24. 4. 2023 vystavena faktura VS [číslo] se splatností dne 15 5. 2023. Žalovaná ani přes výzvu k úhradě dluhu ničeho neuhradila. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 8 100,57 Kč od 16.5.2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 20.9.2021 se žalobkyně zavázala připojit odběrné elektrické zařízení žalované v odběrném místě na adrese [adresa žalované] (viz smlouva). Kontrolou odběrného místa na adrese [anonymizováno] [číslo] [obec] dne 6.2.2023 pracovníky společnosti [právnická osoba] (viz plná moc, viz protokol o kontrole odběrného místa, viz oznámení o výsledu kontroly odběrného místa) bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci a manipulace s měřícím zařízením – opětovné připojení elektroměru registrujícím spotřebu, čímž došlo k neoprávněnému odběru. Žalovaná byla žalobkyní dne 9.2.2023 vyrozuměna, že dne 19.1.2023 byla na výše uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. [číslo] se stavem VT 6 905 kWh a elektroměr byl zaplombován. Dne 6.2.2023 bylo zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru, kdy připojení nebylo provedeno žalobkyní. Stav elektroměru v době kontroly činil VT 6 951 kWh. Technici společnosti [právnická osoba] neoprávněné napojení ukončili a elektroměr opětovně zaplombovali. Neoprávněný odběr elektřiny činí 46 kWh (viz oznámení). Na základě spotřeby elektřiny 46 kWh byla stanovena náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 297,28 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny byly vyčísleny na částku 7 803,29 Kč (viz výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Částka 7 803,29 Kč byla žalobkyní uhrazena společnosti [právnická osoba] (viz čestné prohlášení). Žalobkyně žalované vyúčtovala celkovou částku 8 100,57 Kč fakturou ze dne 24.4.2023, VS [číslo] se splatností dne 15.5.2023 (viz faktura). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky žalobkyní opakovaně upomínána (viz upomínka ze dne 6.3.2023, viz doklad o odeslání – kopie nevyzvednuté zásilky, viz upomínka ze dne 30.5.2023, viz předžalobní upomínka, viz doklad o odeslání - poštovní podací arch). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 51 odst.1 až 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. Žalovaná se v odběrném místě na adrese [adresa žalované], neboť elektřinu odebírala i přes to, že žalobkyně žalované měřící zařízení (elektroměr) předtím odpojila a zaplombovala. Proto je žalovaná povinna nahradit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy škodu skládající se ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 297,28 Kč, která byla určena postupem dle § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 7 803,29 Kč. Žalovaná fakturu VS [číslo] vystavenou žalobkyní na částku 8 100,57 Kč i přes opakované upomínky žalobkyně neuhradila. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od 16.5.2023, kdy byla žalovaná k tomuto datu s úhradou dlužné částky již v prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 9. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod