13 C 80/2025-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že dlužnice , Jméno žalobce B, zaslala na bankovní účet žalovaného v období od , datum, do , datum, postupně finanční částky v celkové výši , částka, , přičemž jí byla nazpět uhrazena částka , částka, , kdy takto došlo k plnění ve prospěch účtu žalovaného bez právního důvodu ve výši zažalované částky.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a požadoval její zamítnutí. Potvrdil, že si zřídil účet u , právnická osoba, , a to na žádost svého švagra. Důvodem bylo to, že proti švagrovi byla vedena exekuce, které se chtěl vyhnout tím, že si nezřídí svůj účet, ale účet založí žalovaný svým jménem. Domníval se, že švagrovi dal k účtu dispoziční oprávnění. Švagr mu sdělil, že na účet chodí pouze jeho výplata. Dlužnici , Jméno žalobce B, nezná, neměl s ní uzavřenu žádnou smlouvu na základě které, by na jeho účet měla zasílat finanční prostředky. O účet se v podstatě nezajímal a až poté, kdy mu švagr sdělil, aby účet zrušil, tak učinil. V době zrušení účtu, na něm nebyly žádné finanční prostředky. Podle jeho názoru, by měl být žalovaným jeho švagr, kterého kontaktoval poté, kdy obdržel předžalobní upomínku. Švagr mu sdělil, že si je vědom celé záležitosti. Žalovaný není ochoten ničeho zaplatit.3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že již dříve byl podán u zdejšího soudu totožný návrh a řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Řízení bylo dne , datum, zastaveno po zpětvzetí žaloby. Na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice , Jméno žalobce B, , narozené , Datum narození žalobce B, a zároveň rozhodnuto o povolení oddlužení, kdy byla společnost , Jméno žalobce A, . se sídlem v , adresa, , tedy žalobce, ustanovena jako insolvenční správce. Z protokolu o jednání konané dne , datum, v rámci insolvenčního řízení vyplynulo (uvedla to dlužnice), že kontaktovala online přes Messenger věštkyni, která po ní nejprve požadovala nižší finanční částky, posléze jí začala vyhrožovat různými rituály ohrožením bezpečí její rodiny , právnická osoba, , a tak jí poslala celkem asi , částka, , neboť měla strach a věštkyně se bála. Finanční prostředky si postupně půjčovala. Finanční prostředky v období od , datum, do , datum, zasílala na jeden konkrétní účet u , právnická osoba, . Dlužnice , Jméno žalobce B, a žalovaný se neznají. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že právo nakládat s účtem č. , č. účtu, v období od , datum, do , datum, měl pouze žalovaný, který byl jeho majitelem. Z výpisu uvedeného účtu bylo zjištěno, že v období od , datum, do , datum, byly postupně z jednoho účtu, účtu dlužnice, zasílány různé finanční prostředky až do výše , částka, . Dlužnici byla zpětně vrácena částka , částka, . Žalovaný byl dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky, kterou však nezaplatil, a to ani částečně (skutečnosti prokázány spisem Okresního soudu v Mostě sp. zn. , spisová značka, , lustrum insolvenčního rejstříku, zprávou , právnická osoba, ., výpisem z účtu a výzvou k úhradě).4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující nesporný skutkový závěr: Žalobce je insolvenčním správcem dlužnice , Jméno žalobce B, , narozené , Datum narození žalobce B, na účet žalovaného postupně finanční prostředky až do výše , částka, . Dlužnice se domnívala, že peníze zasílá věštkyni, kterou kontaktovala přes Messenger, a ze které později měla strach, neboť jí vyhrožovala ohrožením bezpečí její rodiny , právnická osoba, , a proto jí zasílala další finanční částky. Žalovaný byl jediný, kdo měl dispoziční oprávnění k účtu, jehož byl majitelem, a na který dlužnice peníze zasílala. Z takto zaslaných peněz byla vrácena částka , částka, . Mezi dlužnicí a žalovaným nebyl žádný vztah, navzájem se neznali, nebyla mezi nimi uzavřela žádná dohoda či smlouva na základě které, měla dlužnice plnit žalovanému, toto nikdo netvrdil.5. Celou záležitost řeší v trestně právní rovině i Policie ČR, Územní odbor , adresa, , oddělení hospodářské kriminality (č.j. , Anonymizováno, která věc prošetřuje pro podezření z podvodného vylákání finančních prostředků od dlužnice , Jméno žalobce B, .6. Žalovaný byl vyzván dle ust. § 118a) ods. 1 a 3 o.s.ř. k označení důkazů, že finanční prostředky na jeho účet byly zaslány po právu, přičemž byl poučen, že nesplněním procesní povinnosti se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. Až po stanovené lhůtě žalovaný sdělil, že od žalobce si ničeho nepůjčil a dlužnici nezná, finanční prostředky na účtu měl využívat bývalý přítel jeho sestry. Žádné důkazy neoznačil.7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní.8. Podle § 294 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (IZ), insolvenční správce je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky ocenitelné penězi (ods. 1). Povinnost podle odstavce 1 insolvenční správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání těchto pohledávek jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty (ods. 2).9. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (ods. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (ods.2).10. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (dále jen „NS“) platí, že finanční prostředky uložené na běžném bankovním účtu jsou majetkem peněžního ústavu, zatímco osobě, pro niž je účet veden, svědčí toliko pohledávka vůči příslušné bance na vyplacení předmětných prostředků (viz např. usnesení NS sp. zn. 28 Cdo 2771/2009 nebo rozsudek NS sp. zn. 24 Cdo 972/2019). Jestliže je na účet nedůvodně přesunuta jistá finanční částka a dojde-li následně rovněž bez náležitého titulu k jejímu transferu ze zmíněného účtu na konto třetí osoby, bude zpravidla nutno uzavřít, že vůči konečnému příjemci uvedeného prospěchu může nárok z bezdůvodného obohacení uplatnit majitel daného účtu, nikoli osoba, jejíž finance na něj byly prve situovány. Posledně řečený subjekt totiž není vlastníkem uložených peněz (tím je dle shora zmíněného banka), nesvědčí mu ani přímé oprávnění vůči peněžnímu ústavu (to se upíná k majiteli účtu, na něž byly prostředky vloženy), přičemž pohledávkou disponuje pouze za tím, do jehož sféry finance převedl, nikoliv již za třetí osobou, které byly prostředky později postoupeny (viz např. usnesení NS sp. zn. 28 Cdo 4844/2015 nebo sp. zn. 25 Cdo 1155/2016).Tento náhled zároveň koreluje s tezí, opakovaně proponovanou judikaturou NS, dle níž povinnost vydat plnění nabyté bez právního důvodu stíhá adresáta plnění, nikoliv osobu, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení. Nabude-li dodatečně spornou hodnotu odlišný subjekt, povinnost vydat přijatý prospěch na něj nepřechází, neboť závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se obohatil, a tím, na jehož úkor obohacení vzniklo (viz např. rozs. NS sp. zn. 28 Cdo 1856/2012 nebo usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2998/2014, sp. zn. 25 Cdo 1155/2016).11. Soud nejprve řešil otázku aktivní legitimace a dospěl k závěru, že žalobce coby insolvenční správce dlužnice , Jméno žalobce B, je s odkazem na § 294 IZ aktivně legitimován k podání předmětné žaloby.12. Dále byla řešena otázka pasivní legitimace a právní závěr soudu, že žalovanému vznikl na úkor žalobce majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 o.z.), se opírá o skutkové zjištění, že žalovaný neprokázal právní důvod peněžitého plnění (dlužnice a žalovaný se neznali, neexistovala mezi nimi žádná smlouva či dohoda o plnění), jehož se mu od žalobce, respektive dlužnice nesporně dostalo. Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení důkazní břemeno k prokázání tvrzení o přesunu majetkových hodnot na obohaceného tíží ochuzeného, zatímco důkazní břemeno k prokázání právního důvodu získaného plnění (právního důvodu opravňujícího příjemce si plnění ponechat, resp. je plátci nevrátit) pak zatěžuje jeho příjemce – obohaceného (viz rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 246/2001, či usnesení NS sp.zn. 32 Cdo 5215/2017). Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou tedy v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (viz např. rozs. NS sp. zn. 25 Cdo 2744/99 či usnesení téhož soudu sp. zn. 28 Cdo 248/2012, sp. zn. 25 Cdo 5299/2015). Citovaná judikatura je aplikovatelná i v poměrech o.z., účinného od 1.1.2014 (viz např. usn. NS sp. zn. 28 Cdo 1836/2017 nebo sp.zn. 28 Cdo 1881/2018).13. Jestliže tedy v dané věci vyšel soud ze skutkového zjištění, které mezi účastníky bylo nesporné, že dlužnice zasílala v období od , datum, do , datum, ze svého účtu na účet žalovaného finanční částky v nepravidelné výši v celkové částce , částka, , aniž byl zjištěn právní důvod, o nějž by se tyto plat