22 C 159/2025-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalované částky domáhala z titulu náhrady škody ve výši , částka, za neoprávněný odběr elektrické energie zjištěný dne , datum, na adrese , adresa, . Součástí žalovaného nároku jako náhrady škody byla dále náhrada nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný se nevyjádřil.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala připojit odběrné zařízení v uvedeném odběrném místě k distribuční soustavě a zajistit žalované dohodnutý rezervovaný příkon (viz předmětná smlouva).5. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že při kontrole téhož dne byl v odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, zjištěn společností , právnická osoba, . odběr elektřiny, přestože byla ukončena smlouva a elektroměr byl určen k demontáži. Konkrétně bylo zjištěno, stavy na právě demontován elektroměru byly vyšší než při ukončení smlouvy. Žalovaná při demontáži elektroměru uvedla, že spotřebovanou elektřinu navíc uhradí. Elektroměr pro předmětný byt byl demontován právě , datum, se stavem VT 8 921 kWh.6. Z faktury vystavené společností , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato společnost dodávala žalované elektřiny do , datum, , kdy byla smlouva ukončena. Konečný stav elektroměru ke dni , datum, činil VT 8,556 MWh.7. Žalobkyně poté stanovila škodu způsobenou neoprávněným odběrem v souladu s § 16 vyhl. č. 359/2020 Sb. za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (viz Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne , datum, ).8. Rovněž soud zjistil, že žalobkyně vynaložila náklady na zjištění tohoto neoprávněného odběru ve výši , částka, (viz Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne , datum, ).9. Celková dlužná částka byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, (viz předmětná faktura).10. Dne , datum, byla vystavena předžalobní upomínka, která byla žalované zaslána doporučeně (viz předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu s razítkem pošty dne , datum, ).11. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaná na uvedeném odběrném místě odebírala elektřinu přesto, že smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena.12. Právní posouzení věci se opírá o § 51 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon) ve znění v době zjištění neoprávněného odběru ve spojení s § 16 a násl. vyhl č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.13. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energ. zák. je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.14. Podle § 16 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.15. Podle § 17 odst. 3 téže vyhlášky se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.16. Podle § 17 odst. 5 téže vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.17. S ohledem na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud věc posoudil v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními energetického zákona spolu s vyhl. č. 359/2020 Sb. a dospěl k závěru, že se žalovaná dopustila neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. a) energ. zák.18. Výše škody byla stanovena v souladu s § 16 a § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb., kdy nárok na zaplacení částky ve výši , částka, soud konkrétně posoudil jako nárok podle § 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb. a nárok na zaplacení částky ve výši , částka, jako nárok na náklady na zjištění neoprávněného odběru podle § 17 odst. 5 téže vyhlášky.19. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.22. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši , částka, (3 úkony právní služby po , částka, podle § 7 b. 4, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši , částka, (§ 11 odst. 1