22 C 322/2025-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako zákazníkem k odběrnému místu EAN , Anonymizováno, . Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura č. , hodnota, znějící na částku , částka, , kterou byl vyúčtován odběr elektřiny za období od , datum, do , datum, . Z titulu téže smlouvy se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení odběru elektřiny v období od , datum, do , datum, vyúčtovaného fakturou č. , hodnota, v částce , částka, .2. Z titulu téže smlouvy byla dále předmětem řízení pohledávka žalobkyně z titulu tzv. poplatku za odpojení vyúčtovaného fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, . Dále byl předmětem řízení poplatek ve výši , částka, za upomínku ze dne , datum, v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně.3. Žalobkyně se dále domáhala nároku na zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako zákazníkem uzavřené dne , datum, . Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura č. , hodnota, znějící na částku , částka, , kterou byl vyúčtován odběr elektřiny za období od , datum, do , datum, . Z titulu téže smlouvy se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení odběru elektřiny v období , datum, do , datum, vyúčtovaného fakturou č. , hodnota, v částce , částka, .4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.5. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou jako zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se zavázala dodávat žalované elektrickou energii na odběrní místo EAN , Anonymizováno, na adrese , adresa, (viz příloha k nájemní smlouvě o odečtu stavu měřidel ze dne , datum, ). Žalovaná však řádně nezaplatila za odběr elektřiny dodané jí do odběrného místa v období od , datum, do , datum, . Tento jí byl vyúčtován výše uvedenou fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, a č. , hodnota, splatnou dne , datum, (viz faktura).6. S ohledem na skutečnost, že v předmětném odběrném místě došlo k odpojení elektřiny, fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, vyúčtovala žalované poplatek za odpojení ve výši , částka, (viz faktura).7. Rovněž soud zjistil, že v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami poplatky spojené s přerušením a obnovením dodávky do odběrného místa hradí zákazník ve výši dle právních předpisů, příp. dle platného ceníku poplatků distributora (viz předmětné smluvní podmínky). Podle ceníku žalobkyně činil poplatek za samostatné odpojení částku , částka, .8. Dále ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoli splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši , částka, . Upomínkou ze dne ´, datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě žalovaných faktur (viz uvedená upomínka). Všeobecné obchodní podmínky nejsou účastníky podepsány, jsou psány drobným písmem.9. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou jako zákazníkem dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , v níž se zavázala dodávat žalované elektřinu na odběrní místo EAN , Anonymizováno, na adrese , adresa, . Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit za dodanou elektřinu cenu dle aktuálního ceníku žalobkyně, a to zálohově měsíčně po , částka, (viz smlouva). Žalovaná však řádně nezaplatila za odběr elektřiny dodané jí do odběrného místa v období od , datum, do , datum, . Tento odběr jí byl vyúčtován výše uvedenou fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, a č. , hodnota, splatnou , datum, (viz faktura).10. Soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaná, ač se v uvedených smlouvách o odběru elektřiny zavázala řádně platit za dodanou elektřinu, za tuto včas a dosud nezaplatila.11. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky založený smlouvami o dodávce elektřiny posoudil v souladu s § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon). Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.12. V souladu s výše uvedeným soud žalobě v rozsahu nároku na zaplacení dlužných vyúčtování odběru elektřiny vyhověl.13. O žalovaném poplatku ve výši , částka, za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy soud rozhodl v souladu s § 2903 odst. 1 o. z., podle kterého nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.14. Pokud by došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovaným podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona, vznikla by na straně žalobkyně škoda, které v důsledku odpojení odběrného místa od distribuční soustavy žalobkyně v souladu s § 2903 odst. 1 o. z. zabránila. Žalobkyni v souladu s odpojením žalovaného vznikly náklady ve výši , částka, , neboť tuto částku byla nucena uhradit distributorovi za provedení odpojení. V souladu s § 2908 o. z. má nárok na jejich náhradu vůči žalovanému.15. K nároku žalobkyně ve výši , částka, za upomínku, soud uvádí následující. Soud tento poplatek posoudil jako smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. o. z., když ze všeobecných obchodních podmínek ani z ceníku žalobkyně ani z jejich výše nevyplývá, že se jedná o náklady na upomínání žalované.16. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.17. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.18. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z.19. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že: „V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“20. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že: „Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud t