32 C 277/2025-49 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. tohoto rozsudku – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , dlužným poplatkem , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení v podáním doručeném soudu dne , datum, (na čl. 22 – 24 spisu), v němž uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z tvrzení žalovaného, jak jsou uvedena v Zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr, tvrzení žalovaného byla ověřena doklady předloženými žalovaným, v insolvenčním rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný není v insolvenci. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z výplatních pásek žalovaného za měsíce 5/2023 a 6/2023 – tyto listiny však žalobkyně nepředložila. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla listinné důkazy: Zákaznickou kartu a Rozsudek KS v , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, , které budou rozebrány dále.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.5. Skutkový stav, který byl stručně popsán v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku byl v řízení zjištěn z následujících listinných důkazů:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – vlastnoručně podepsanou žalovaným – měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen ve 52 týdenních splátkách, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, , úrokem z úvěru , částka, , poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, a poplatky za komfortní a flexibilní splácení , částka, a pojistným , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 86 % ročně s tím, že roční procentuální sazbu nákladů (tzv. RPSN), která činí 171,93 %.Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím formuláře, který vyplnil sám žalovaný, který žádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaný ve formuláři uvedl, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. K příjmům uvedl, že je zaměstnaný na plný úvazek s příjmem , částka, měsíčně a že toto je jeho jediný zdroj příjmů, další čisté příjmy domácnosti neuvedl – listiny však doloženy nebyly. Hlavní příjmy žalovaného údajně byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny však soudu předloženy nebyly, současně nebyly nijak ověřeny exekuce vedené proti žalovanému. Své výdaje žalovaný odhadl částkou , částka, s tím, že nesplácí externí ani interní splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, jaká je výše dalších závazků žalovaného, kolik zbývá doplatit a zda tyto žalovaný splácí řádně.Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný si sjednal pojištění k výše uvedené smlouvě os úvěru.Tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, měl soud za prokázané, že z úvěru , částka, žalovaný uhradil , částka, .Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhů ještě předtím, než byla podána žaloba.Rozsudkem KS v , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, (na čl. 26 – 27) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudky i fakt, že na projednávanou věc tento rozsudek nepřiléhá.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byla podrobněji popsána výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze na základě tvrzení žalovaného, která si žádným způsobem neověřila. Příjmy žalovaného byly údajně ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Příjem žalovaného byl velmi nízký, jeho příjmová potencialita byla dále zásadně omezena předešlými dluhy, zvýšení příjmu v dohledné době tedy nebylo pravděpodobné. Současně si právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila tvrzení žalovaného o jeho výdajích, která jistě neodpovídají realitě, pokud žalovaný přiznal, že a žije s rodiči v bytě, jeho náklady nemohou činit měsíčně pouze , částka, .7. Soud zjistil, že proti žalovanému nebylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno žádné exekuční řízení, v době po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalované zahájena 4 exekuční řízení EXE – tyto exekuce byly zahájeny až rok po uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a proto nemají na posouzení úvěruschopnosti velký vliv – i když je jasné, že již v době uzavření smlouvy o úvěru tu byly další závazky žalovaného, které řádně a včas nesplácel, a 0 řízení E.8. Z toho je evidentní, že žalovaný rozhodně úvěruschopný nebyl, naopak šlo o dlužníka, neschopného řádné splácet své závazky. Tyto závazky žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zamlčel, právní předchůdkyně žalobkyně jejich existenci mohla nicméně poměrně snadno zjistit v registrech dlužníků. V kombinaci s nízkým příjmem žalovaného z něho tyto závazky dělají osobu evidentně neúvěruschopnou. Je zřejmé, že údaje uvedené v Zákaznické kartě – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky a současně podcenil své výdaje. Karta zákazníka byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalovanému alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byl schopen poskytnutý úvěr splácet, a v důsledku byl poskytnut úvěr osobě, která rozhodně úvěruschopná nebyla. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:10. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákon