32 C 286/2025-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a dlužným poplatkem , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne , datum, + Podacím lístek ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaná se k věci vyjádřila pouze velice stručně dne , datum, , kdy se omluvila z ústního jednání soudu ze , podezřelý výraz, , Anonymizováno, a z důvodu návštěvy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalovaná zároveň s omluvou požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti a požádala o povolení splácení dluhu v měsíčních splátkách po , částka, .4. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce souhlasila s povolením splácení dluhu formou měsíčních splátek, ale vzhledem k výši uplatněného nároku navrhl měsíční splátku ve výši , částka, .5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši poskytovaného úvěru , částka, , celkovou cenu k zaplacení úvěru , částka, , tento měl být splacen v 78 týdenních splátkách. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou , částka, , poplatkem za spotřebitelský úvěr , částka, , který byl tvořen úrokem , částka, a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, a pojistným , částka, . Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 86 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 165,11 %. Jistina byla žalované vyplacena oproti podpisu smlouvy.Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnila formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má vyživovací povinnost k jedné osobě, nevlastní auto, jejím zdrojem příjmů je mateřský/rodičovský příspěvek , částka, měsíčně. Dále uvedla, že další čisté příjmy domácnosti jsou , částka, , neuvedla však žádné jiné výdaje, než , částka, měsíčně – tyto údaje však nebyly nijak doloženy soudu. Z výše příjmu je evidentní, že se jednalo pouze o sociální dávky. Další své příjmy neuvedla. Své výdaje odhadla částkou , částka, s tím, že nemá jiné závazky z úvěrů ani z kreditních karet. Již z toho je zřejmé, že výdaje žalovanou uvedené nemohou odpovídat skutečnosti, neboť uvedená částka nemůže pokrýt potřeby jediné osoby a už vůbec ne osoby s vyživovací povinností, výdaje byly zřejmě účelově poníženy tak, aby žalovaná dosáhla, vzhledem k uvedenému příjmu, alespoň nějakého disponibilního zůstatku a příjmy domácnosti byly účelově nadhodnoceny ze stejného důvodu.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.Rozsudkem KS v , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, (na čl. 23 – 25) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě tvrzení žalované, která si žádným způsobem neověřila. Příjmy žalované byly údajně ověřeny výměry sociální dávky, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Příjem žalované byl velmi nízký, žalovaná byla nezaměstnána, jiné příjmy neměla. Současně si právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila tvrzení žalované o jejích výdajích, která jistě neodpovídají realitě, pokud žalovaná přiznala, že žije v pronajatém bytě. Dále nebylo nijak ověřeno ani tvrzení žalované, že nesplácí žádné další závazky. Soud zjistil z výpisu řízení EXE a E, že proti žalované bylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno 1 exekuční řízení – tato exekuce skončila až po uzavření smlouvy o úvěru, tj. , datum, a další 2 exekuční řízení bylo zahájeno po uzavření úvěrové smlouvy o úvěru. Z toho je evidentní, že žalovaná rozhodně úvěruschopná nebyla. V kombinaci s nízkým příjmem žalované z ní tyto závazky dělají osobu evidentně neúvěruschopnou. Je zřejmé, že údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalované nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčela své dřívější nesplacené závazky a současně podcenila své výdaje. Karta zákazníka byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byla schopna poskytnutý úvěr splácet, a v důsledku byl poskytnut úvěr osobě, která rozhodně úvěruschopná nebyla. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotře