48 C 168/2025-31 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a smluvní úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a rámcové smlouvy o platebních službách ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovanou, jíž byl žalované průběžně poskytován revolvingový úvěr se sjednaným úvěrový rámcem až , částka, , který žalovaná ve sjednané výši nehradila. Ke dni , datum, jej proto žalobkyně zesplatnila.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.7. Výpis z OR společnosti , právnická osoba, neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.8. Sazebník pro úvěry platný od , datum, neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí s ohledem na níže uvedené právní posouzení.9. Dopis ze dne , datum, žalované je poslední výzvou k úhradě a obsahuje podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy ke dni , datum, , pokud nedojde k úhradě.10. Dopis ze dne , datum, žalované je výzvou k úhradě zesplatněného úvěru.11. Dopis ze dne , datum, žalované je výzvou k úhradě dluhu právním zástupcem žalobkyně.12. Dopis ze dne , datum, žalované je oznámením o postoupení pohledávky žalobkyni, neboť , právnická osoba, postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou.13. Dopis ze dne , datum, žalované je oznámením o přijetí žádosti žalované o poskytnutí úvěrového rámce a návrhu na uzavření rámcové smlouvy o platebních službách ze dne , datum, .14. Žádost / Smlouva o poskytnutí úvěrové rámce a rámcová smlouva o platebních službách č. , hodnota, byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., a žalovanou dne , datum, . Žalovaná uvedla, že je majitelem domu, bytu, je starobní důchodce, má příjem , částka, , její partner má příjem , částka, , náklady na bydlení byly , částka, . Předmětem byl úvěrový rámec pro jednorázové čerpání , Anonymizováno, čerpání ve výši , částka, , a , Anonymizováno, použití , částka, . Celkový úvěrový rámec činil , částka, . Pohyblivá úroková sazba byla 22,68 % ročně. Měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu byl , částka, . Součástí byla dohoda o řešení sporů prostřednictvím rozhodce, prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne , datum, a Všeobecné obchodní podmínky.15. Transakční historie a výpisy z úvěrového účtu za dobu 3/2017 – 6/2024 prokazují, že žalovaná čerpala úvěr od , datum, do , datum, a následně 6/2024. Konečná dlužná částka je , částka, .16. Podklady pre súdne konanie prokazují, že poslední splátka po splatnosti byla uhrazena dne , datum, . Složení dlužné částky je , částka, jistiny, , částka, úroků, , částka, úroků z prodlení, , částka, dlužných poplatků.17. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje, že žalované byl odeslán dopis.18. Notářský zápis , Anonymizováno, ze dne , datum, sepsaný notářem , tituly před jménem, , jméno FO, prokazuje, že žalobkyně převzala pohledávky od , Anonymizováno, , právnická osoba, včetně žalované pohledávky.19. Přehled všech pohybů na úvěrovém účtu včetně souhrnných výpočtů prokazuje, že žalovaná čerpala celkem prostředky ve výši , částka, a provedla splátky ve výši celkem , částka, .20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce, žalovaná průběžně čerpala úvěrový rámec, a to v souhrnné výši , částka, . Žalovaná současně hradila dílčí splátky, a to v souhrnné výši , částka, . Žalovaná se následně postupně dostávala do prodlení s plněním splátek a žalobkyně úvěr zesplatnila, resp. odstoupila od úvěrového rámce. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Nebylo přes výzvu prokázáno zkoumání úvěruschopnosti.21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:22. Smlouva o poskytnutí úvěrového rámce a rámcová smlouva o platebních službách ze dne , datum, byla uzavřena dle zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen z. s. ú.).23. Podle § 1 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen „spotřebitelský úvěr“).24. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.25. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.26. Podle § 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.27. Podle § 39 zák. č. 40/1964, občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále jen obč. zák.), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.28. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se v souvislosti s z. s. ú. vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou nap