§ 3 ZP – Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním…
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 zákoníku práce stanoví, že závislá práce smí být vykonávána pouze v rámci základních pracovněprávních vztahů, kterými jsou pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud ji zvláštní předpisy neupravují jinak.
§ 3
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy2). Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Paragraf 3 zákoníku práce stanoví, že závislá práce smí být vykonávána pouze v rámci základních pracovněprávních vztahů, kterými jsou pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud ji zvláštní předpisy neupravují jinak.
Co to znamená v praxi
Pokud někdo vykonává závislou práci (jak je definována v § 2 ZP), musí být jeho vztah se zaměstnavatelem formalizován buď jako pracovní poměr, nebo jako dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti.
Není možné vykonávat závislou práci například na základě živnostenského oprávnění (tzv. švarcsystém), protože to není základní pracovněprávní vztah.
Zákoník práce rozlišuje mezi těmito dvěma typy základních pracovněprávních vztahů, přičemž každý z nich má svá specifika a pravidla.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatelé i zaměstnanci by měli dbát na to, aby charakter vykonávané práce odpovídal zvolenému právnímu vztahu, aby nedocházelo k obcházení zákona.
Pokud by byla závislá práce vykonávána mimo tyto vztahy, mohlo by to mít právní důsledky pro obě strany.