§ 3 zákoník práce – Základní pracovněprávní vztahy
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákoníku práce stanoví, že závislá práce smí být vykonávána pouze v rámci základních pracovněprávních vztahů, kterými jsou pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud ji zvláštní předpisy neupravují jinak. (§ 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 3 odkazuje 383 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy2). Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo vykonává závislou práci (jak je definována v § 2 ZP), musí být jeho vztah se zaměstnavatelem formalizován buď jako pracovní poměr, nebo jako dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti.
- Není možné vykonávat závislou práci například na základě živnostenského oprávnění (tzv. švarcsystém), protože to není základní pracovněprávní vztah.
- Zákoník práce rozlišuje mezi těmito dvěma typy základních pracovněprávních vztahů, přičemž každý z nich má svá specifika a pravidla.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatelé i zaměstnanci by měli dbát na to, aby charakter vykonávané práce odpovídal zvolenému právnímu vztahu, aby nedocházelo k obcházení zákona.
- Pokud by byla závislá práce vykonávána mimo tyto vztahy, mohlo by to mít právní důsledky pro obě strany.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Uvedl, že pracovní poměr mezi účastníky, založený pracovní smlouvou ze dne 16. 12. 2014, je základní pracovněprávní vztah podle § 3 zákoníku práce, který podléhá režimu zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů, a rozhodnutí orgánu spolku nemohou do jeho obsahu jakkoli zasahovat.
Podle § 3 zák. práce závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy.
… a organizační pravomoci zaměstnavatele, která je nejen výrazem základního definičního znaku závislé práce spočívajícího v nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance (srov. § 2 odst. 1 zák. práce), ale také podmínkou naplnění základního pracovněprávního vztahu, v němž je závislá práce vykonávaná (srov. § 3 zák. práce); jejím projevem je i oprávnění zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu (srov.§ 81 odst. 1 zák. práce) nebo určovat čerpání dovolené.
Právní otázky
Související
§ 1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (Zákon o zahraniční službě a o změně někt)§ 5 Zaměstnanci a školení (Vyhláška o pěstování a zpracování rostli)§ 49f Období zdržení se kolidující činnosti (Zákon České národní rady o České národní)§ 49f Období zdržení se kolidující činnosti (Zákon, kterým se mění některé zákony v o)§ 24 Přechodná ustanovení (Zákon o bezpečnosti práce v souvislosti )