48 C 191/2025-29 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, , který byl následně navýšen na , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil, ač je vyčerpal, úvěr byl pro prodlení zesplatněn ke dni , datum, . Úvěruschopnost byla posuzována.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Smlouva o převodu portfolia mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, a , právnická osoba, ., ze dne , datum, prokazuje, že byly žalobkyni postoupeny pohledávky.7. Notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, sepsaný notářem , tituly před jménem, , jméno FO, prokazuje, že byly žalobkyni postoupeny , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, pohledávky. Postoupena byla i žalovaná pohledávka.8. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje, že byl odeslán dopis žalovanému.9. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalovanému.10. Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.11. Dopisy ze dne , datum, a , datum, jsou upomínkami žalovanému o zaplacení.12. Dopis ze dne , datum, žalovanému je vyrozuměním o tom, že byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka za ním.13. Dopis ze dne , datum, žalovanému je oznámením, že mu byl schválen úvěrový rámec , částka, k jeho žádosti ze dne , datum, .14. Žádost / Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, mezi žalovaným a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , předmětem byla žádost revolvingový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, nemá děti, pracuje s příjmem , částka, , náklady má , částka, . Nemá žádné dluhy. Měsíčně měl splácet , částka, při čerpání úvěru ve výši , částka, u prodejce na úhradu kupní ceny.15. Výpisy za dobu od září 2019 do září 2024, Transakce a Podklady pre súdne konanie prokazují čerpání a splácení úvěru žalovaným, žalovaný celkem vyčerpal , částka, , celkem uhradil , částka, .16. Zpráva žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalovaný uvedl v žádosti příjmy , částka, , z toho banka vycházela, ověřila, že není evidován v ISIR, žalovaný nesplácel žádný úvěr. Splátka nového úvěru činila , částka, . Měl příjmy dostatečné pro úhradu úvěru, disponibilní zůstatek činil , částka, .17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, mezi žalovaným a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , předmětem byla žádost o revolvingový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr opakovaně čerpal a splácel, celkem vyčerpal , částka, a celkem uhradil , částka, . Co se týče úvěruschopnosti bylo vycházeno z tvrzení žalovaného o příjmech , částka, a nákladech , částka, měsíčně. Bylo zjištěno, že nemá jiné úvěrové závazky.18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:19. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.24. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nej