50 C 202/2025-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to za úplatu a úrok 15% ročně. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, a odměnu za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 26týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná nic neuhradila. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, , nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Pohledávka přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z karty zákazníka-žádosti o spotřebitelský úvěr, ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši , částka, s povolením měsíčních splátek s účelem poskytnutí na běžné výdaje domácnosti. Žalovaná v žádosti uvedla, že je na mateřské dovolené a má příjem , částka, , další příjmy domácnosti uvedla ve výši , částka, . Uvedla, že nemá jiné splátky úvěrů. Výdaje žalované byly uvedeny v částce , částka, měsíčně, a to jako odhadované, bez bližší konkretizace. Bydlela v nájemním bytě, předložila složenky za měsíce květen, duben 2023.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , soud zjistil, že se společnost , právnická osoba, , zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti. Úrok byl sjednán pevnou částkou , částka, . Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru , částka, , a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , to vše ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyni částku , částka, v 26týdenních splátkách po , částka, měsíčně. Úrok byl dohodnut ve výši 88 % ročně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná nic nezaplatila, jak soud zjistil z předložené tabulky umoření.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení postoupení ze dne , datum, je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni, žalované bylo zasláno oznámení o postoupení a byla vyzvána k zaplacení částky , částka, . Oznámení bylo žalované zasláno dne , datum, .8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru.9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila dvě složenky bez bližšího uvedení o jaké platby se má jednat. Ze strany žalované nebyly předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpis z účtu atp.).10. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).12. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C679/18 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.13. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech, lustrací v insolvenčním rejstříku. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech