61 C 153/2025-47 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, a dne , datum, domáhal určení, že žalovaný je od , datum, vlastníkem a provozovatelem silničního vozidla - osobního automobilu tovární značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , registrační značky , SPZ, (dále jen „osobního automobilu“). Žalobu odůvodnil tak, že žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, písemnou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k osobnímu automobilu. Žalobce v kupní smlouvě vystupoval jako prodávající a žalovaný jako kupující. Žalovaný se v kupní smlouvě zavázal, že nahlásí změny v evidenci vozidel ve lhůtě 30 pracovních dnů, což nesplnil. Žalobce proto sám dne , datum, podal žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla. Řízení bylo správním orgánem zastaveno, neboť žalobce nedoložil na výzvu správního orgánu listiny nutné k zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla.2. Žalovaný se žalobou souhlasil. Rozporoval pouze skutečnost, že jeho zaviněním nedošlo ke změně vlastnického práva v evidenci vozidel. Osvědčení o registraci vozidla část I, část II a registrační značku měl žalovanému dodat žalobce, což žalobce ani přes urgence žalovaného neučinil. Proto nebylo možné provést změnu vlastnictví v evidenci vozidel.3. Soud ve věci nařídil jednání a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:Žalobce jako prodávající uzavřel se žalovaným jako kupujícím dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej osobního automobilu za kupní cenu , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že do 30 pracovních dnů zajistí přepis vlastnického práva v evidenci motorových vozidel. Kupní smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami (viz kupní smlouva). Dne , datum, žalobce podal žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla tak, že jako nový vlastník osobního automobilu má být zapsán žalovaný (viz žádost). Magistrát města , adresa, , odbor správních činností – oddělení dopravních agend (dále jen „správní orgán“) vyzval dne , datum, žalobce i žalovaného, aby do 15 dnů doplnili žádost o ve výzvě uvedené doklady: osvědčení o registraci vozidla část I., osvědčení o registraci vozidla část II., zelenou kartu, protokol o evidenční kontrole a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (viz výzva). Protože doklady doloženy nebyly, bylo řízení správním orgánem zastaveno (viz usnesení ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, č. účtu, -, Anonymizováno, ).4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:Dle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.Dle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.5. Na základě zjištění učiněných z výše uvedených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce jako prodávající a žalovaný jakou kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejíž předmětem byl prodej osobního automobilu žalovanému. Žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním nenahlásil změnu vlastnického práva k osobnímu automobilu v evidenci vozidel. Žalobce se pokusil zajistit zápis změny vlastníka osobního automobilu v evidenci vozidel sám, ale protože on ani žalovaný nepředložili správním orgánem požadované listiny, správní orgán řízení zastavil.6. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, je „určovací žaloba preventivního charakteru a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba na plnění. Avšak i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, připouští soudní praxe, že je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. dán, jestliže určovací žaloba, účinněji než jiné právní prostředky, vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné pod č. , hodnota, a 21 v časopise Soudní judikatura č. 3/1997).7. V tomto případě se žalobce domáhal určení, že vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu je od , datum, žalovaný, protože v registru motorových vozidel je jako vlastník a provozovatel stále zapsán žalobce. Žalovaný nezajistil změnu zápisu vlastníka v evidenci motorových vozidel. Zároveň žalobce ani žalovaný neposkytli součinnost správnímu orgánu a nedoložili správním orgánem požadované listiny.8. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného k osobnímu automobilu, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v evidenci motorových vozidel. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, „není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci“. Popř. se takto předejde i vzniku potíží při řešení dopravního přestupku či porušení povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Bez určení vlastnického práva k osobnímu automobilu by tedy bylo právní postavení žalobce nejisté a jeho (majetková i jiná) práva by byla ohrožená. Konečně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, konstatoval, že k zápisu změn v evidenci motorových vozidel může dojít také na žádost osoby, která je stále jako vlastník evidována v registru, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není.9. Vzhledem k tomu, že se žalobci listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a na určení vlastnického práva žalovaného k osobnímu automobilu má žalobce naléhavý právní zájem, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 143 o.s.ř. žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svých chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Protože se žalobce i žalovaný práva náhrady nákladů řízení vzdali, soud nezjišťoval, zda žaloba byla podána důvodně či nikoliv a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.