32 C 341/2025-40 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem z úvěru a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr formou kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového stropu , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala ve výši celkem , částka, , řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, za dobu trvání smlouvy uhradila , částka, , splatnost pohledávky nastala , datum, . Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , dlužným poplatkem , částka, a úrokem z úvěru , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení v podáním doručeném soudu dne , datum, (na čl. 30 spisu). Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací), zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou jí žalovaná prokázala předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalované. Z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách právní předchůdkyně žalobkyně získala úplné ucelené informace o finanční situaci žalované, a to za dostatečné období. Z uvedených poznatků právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je schopna hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu , částka, . Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla listinné důkazy: smlouvu o úvěru, doklad o čerpání úvěru (výpis z účtu) a denní historii, které budou podrobněji rozebrány dále.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, kam byla poskytnuta částka , částka, patřil žalované + výpisem z účtu žalované vyplývá, že na její účet došla od právní předchůdkyně žalobkyně částka , částka, dne , datum, .Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši poskytovaného úvěru , částka, , celkovou dlužná částka k zaplacení úvěru , částka, , tento měl být splácen v minimálních měsíčních splátkách, jejichž výše měla být zákazníkovi sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou , částka, , úrokem a poplatky. Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 54 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 70,81 %. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané, že tyto byly součástí smluvní dokumentace.Tabulkou umoření pro smlouvu č. , hodnota, – měl soud za prokázané, že celkem žalovaná čerpala , částka, a uhradila , částka, .Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.Fotokopií občanského průkazu oboustrannou a fotografií žalované s vyfoceným OP měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala tímto dokladem a fotografiemi.Výzvou před zesplatněním dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že k dobrovolné úhradě dluhu žalovanou vyzývala i sama právní předchůdkyně žalobkyně.9x Potvrzením o provedení transakce – měl soud za prokázané, že celkem bylo žalované na její účet odesláno právní předchůdkyní žalobkyně , částka, v období od , datum, do , datum, .5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě tvrzení žalované, která si řádným způsobem neověřila. Příjmy žalované byly údajně ověřeny výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Příjem žalované nijak zohledněn nebyl ani nebyl zjišťován. Současně si právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila výdaje žalované, nijak nebylo zjištěno ani zda žalovaná nesplácí další závazky. Soud zjistil z výpisu řízení EXE a E, že proti žalované nebylo zahájeno žádné řízení EXE před uzavřením smlouvy o úvěru, ale že byla 2 řízení EXE zahájena po uzavření smlouvy o úvěru, z toho je evidentní, že žalovaná už v době uzavření smlouvy o úvěru musela mít další dluhy, které však právní předchůdkyni žalobkyně nepřiznala. Z toho je evidentní, že žalovaná rozhodně úvěruschopná nebyla, naopak šlo o dlužníka neschopného řádné splácet své závazky. Tyto závazky žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zamlčela, právní předchůdkyně žalobkyně jejich existenci mohla nicméně poměrně snadno zjistit v registrech dlužníků. Je zřejmé, že údaje uvedené ze strany žalované nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčela své dřívější nesplacené závazky a současně podcenila své výdaje a nadhodnotila příjmy své a příjmy domácnosti. V důsledku byl poskytnut úvěr osobě, která rozhodně úvěruschopná nebyla. Navíc soud zjistil z výpisu z účtu žalované, že žalovaná ve stejném měsíci jako úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně čerpala další spotřebitelské úvěry v řádu desítek tisíc korun od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů a činila kroky k tomu, aby další úvěry od dalších nebankovních poskytovatelů úvěrů mohla ještě čerpat. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:7. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivn