46 C 266/2025-40 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, Anonymizováno2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , Jméno žalobkyně, . smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalované poskytnut téhož dne bezhotovostní úvěr ve výši , částka, s úrokem 12 % p. a., který se žalovaná zavázala splácet anuitními měsíčními splátkami ve výši , částka, počínaje od , datum, . Nadto byla žalovaná povinna platit pojistné, avšak dodatkem ze dne , datum, bylo pojištění úvěru zrušeno. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že počínaje , Anonymizováno, byla žalovaná v prodlení se splátkami. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyrozuměla žalovanou o zesplatnění úvěru. K zesplatnění úvěru došlo ke dni , datum, . Po dni zesplatnění nebylo žalovanou již uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši , částka, , úroků a úroků z prodlení. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl ke dni , datum, vyčíslen částkou , částka, , kapitalizovaný úrok částkou , částka, . Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.3. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla (č. l. 23), že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , zejména z údaje o jejím příjmu ve výši , částka, měsíčně. Výše průměrného měsíčního příjmu byla stanovena pracovníkem banky interním výpočtem na základě doloženého daňového přiznání za poslední dostupné zdaňovací období. Žalovaná k žádosti doložila daňové přiznání za předcházející daňové období. Žalobkyně ověřila, že žalovaná nepodala návrh na povolení oddlužení ani s ním nebylo vedeno řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení schopnosti splácet závazky. Žalobkyně dále provedla kontrolu informací přes bankovní a nebankovní úvěrový registr (CBCB) a ověřila, že žalovaná nebyla v , Anonymizováno, v prodlení se splácením jiného úvěru. Výdaje žalované byly určeny žalobkyní v částce , částka, dle ekonomického modelu. Žalobkyně má za to, že splnila podmínku řádného posouzení úvěruschopnosti, když vycházela především z informací dodaných spotřebitelem a že platební kapacita žalované byla pro poskytnutí úvěru ve výši , částka, se splátkou , částka, naprosto dostatečná., právnická osoba, doplnění podání ze dne , datum, (č.l. 25) žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem na úvěr zaplatila , částka, . Poslední platba ze strany žalované byla evidována ke dni , datum, .5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti k žádosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalované ve výši , částka, , když tato částka byla určena pracovníkem banky interním výpočtem na základě předloženého daňového přiznání. Žalobkyně ověřila, že žalovaná neprochází insolvenčním rejstříkem a nahlédnutím do databáze CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Žalovaná uvedla výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně stanovila výdaje za použití ekonomického modelu ve výši , částka, . Ukazatel splátkového zatížení v daném případě činil 35,52 %. Splátka pak byla stanovena ve výši , částka, , přičemž při odečtení od příjmů činila výše zůstatku pro potřeby žalované , částka, .7. Z daňového přiznání žalované podané pro daň z příjmu fyzických osob dne , datum, (tj. přiznání za rok , Anonymizováno, ) vyplývá, že žalovaná vykonávala činnost označenou jako oprava kožených výrobků a dílčí základ daně pro žalovanou činil za daňové období , částka, .8. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalované (jako spotřebiteli) byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úroková sazba úvěru činila 12 % p.a. a RPSN 12,87 % Žalovaná měla úvěr splácet 106 měsíčními anuitními splátkami po , částka, měsíčně a poslední splátkou ve výši , částka, , která měla být zaplacena do , datum, . Úvěr byl poskytnut jako neúčelový.9. Dodatkem ze dne , datum, bylo zrušeno pojištění schopnosti splácet úvěr.10. Z výpisu z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, a úvěrové transakční historie vyplývá, že žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, a do konce roku , Anonymizováno, splatila celkem , částka, .11. Z dopisu ze dne , datum, se podává, že žalovaná byla v prodlení se splátkami, přičemž dluh po splatnosti činil ke dni , datum, částku , částka, .12. Jak je zřejmé z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, přičemž ke dni zesplatnění evidovala dluh žalované ve výši , částka, .13. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána výzvou ze dne , datum, , přičemž podle předžalobní výzvy činil dluh včetně příslušenství , částka, . Zásilka s výzvou byla odeslána dle potvrzení téhož dne.14. Z platební historie úvěru a z tvrzení žalobkyně (č. l. 25) vyplývá, že žalovaná na úvěr dosud splatila , částka, .15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.16. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Ustanovení § 86 z. s. ú. je nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.21. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.22. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.23. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.24. Účelem úpravy neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. tudíž není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž