48 C 34/2026-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky , částka, , smluvní pokuty , částka, , dlužné pojistné , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěrový rámec s počátečním limitem , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila, ač jej vyčerpala ve vyšší výši. Měsíční splátky byly , částka, .2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Dopis ze dne , datum, žalované je odstoupením od smlouvy a výzvou k úhradě.7. Poštovní podací arch prokazuje odeslání dopisu ze dne , datum, .8. Dopis žalované ze dne , datum, je oznámením o postoupení pohledávky.9. Dopis ze dne , datum, žalované je předžalobní upomínkou.10. Výpis z PoštaOnline prokazuje doručení zásilky dne , datum, .11. Relevantní příloha prokazuje dlužnou jistinu úvěru , částka, .12. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že úvěr byl čerpán ve výši , částka, a uhrazen ve výši , částka, .13. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná pohledávka byla postoupena , právnická osoba, ., žalobkyni.14. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalovanou, předmětem byl úvěrový rámec , částka, , který mohl být navýšen.15. Výpis z běžného účtu žalované za 3/2020 – 9/2022 prokazuje pokles zůstatku z , částka, na -, částka, , obrat na účtu byl přes , částka, . Žalovaná hradila nájem , částka, , elektřinu , částka, a plyn , částka, . Dne , datum, čerpala jiný úvěr ve výši , částka, , dne , datum, čerpala jiný úvěr ve výši , částka, . Měla příjem od „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ v 8/2022 ve výši , částka, , v 7/2022 ve výši , částka, , v 6/2022 ve výši , částka, , v 5/2022 ve výši , částka, a v 4/2022 ve výši , částka, . Zřejmě se jednalo o mzdu.16. Odchozí úhrada ze dne , datum, prokazuje úhradu částky , částka, z úvěru na úhradu kupní ceny za žalovanou.17. Zpráva o posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že byly ověřeny OP žalované, SOLUS, ISIR. Výdaje byly , částka, nájemné, splátky úvěrů , částka, . Mzda byla ověřena ve výši , částka, . Byla schopna hradit úvěrovou splátku , částka, měsíčně.18. Zpracování osobních údajů, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, Všeobecné pojistné podmínky, Sazebník, Kopie OP žalované a Průkaz zdravotního pojištění neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí s ohledem na níže uvedené právní posouzení.19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy mezi , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, žalovaná na jejím základě vyčerpala , částka, a uhradila , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována na základě výpisu z účtu žalované, který prokazuje, že náklady na bydlení žalované činily necelých , částka, , žalovaná měla příjem v výši kolem , částka, . Tvrzené splátky úvěrů ve výši , částka, nejsou prokázány. Podstatný ale je vývoj u žalované. V době poskytnutí úvěru téměř - , částka, zůstatek na účtu, ač v posledních 20 dnech před uzavřením posuzované úvěrové smlouvy čerpala jiné úvěry ve výši , částka, . Úvěr ve výši , částka, čerpala dokonce 5 dní před uzavřením posuzované smlouvy. Nebyly zjištěno, zda má žalovaná vyživovací povinnosti, výše splátek na úvěry byla pouze tvrzená.20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:21. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.26. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.27. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou