48 C 55/2026-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, (z toho , částka, tvoří přirostlý kapitalizovaný smluvní úrok, zbytek je jistina úvěru) s úrokem z prodlení, dále smluvní pokuta , částka, , náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného , částka, , smluvní pokuta z dlužné nové jistiny úvěru , částka, , s úrokem za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi žalobkyní, a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, s úrokem 68,34 % ročně, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem žalovaný uhradil 5 splátek, tj. , částka, , úvěruschopnost byla posuzována.2. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky , částka, (z původně žalované částky , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 43,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaným částkou , částka, , soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.3. Žalovaný se přes výzvu k věci samé nevyjádřil.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Smlouva o úvěru č. , hodnota, spolu s Dodatkem č. , hodnota, byly uzavřeny dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným, předmětem byl úvěr ve výši , částka, splatný ve 48 měsíčních splátkách po , částka, .6. Karta klienta uvádí úhradu celkem , hodnota, splátek po , částka, žalovaným, celkem , částka, .7. Předžalobní výzva prokazuje upozornění na prodlení s úhradou splátek úvěru a rozpis jednotlivých dílčích nároků žalobkyně, bez obsažení právního rozboru věci.8. Výzva k zaplacení ze dne , datum, prokazuje upozornění na neuhrazené splátky č. , hodnota, a 7.9. Oznámení ze dne , datum, upozorňuje žalovaného na zesplatnění celé zbývající části dluhu a vyzývá žalovaného k úhradě celé zůstávající dlužné částky.10. Hodnocení klienta (které vyplňuje zaměstnanec žalobkyně jednající s klientem nebo zprostředkovatel úvěru – shodně jako provádí analýzu celkové schopnosti splácet) prokazuje, že žalovaný uvedl pravidelný čistý příjem , částka, , že je zaměstnán, nemá druhou osobu v domácnosti ani děti, náklady na bydlení , částka, , životní minimum , částka, . Žalovaný uvedl, že nemá žádné splátky na úvěry.11. Základní informace o klientovi uvádí číslo jeho bankovního účtu.12. Doklad o vyplacení úvěr prokazuje vyplacení částky , částka, žalovanému dne , datum, .13. Výpis z nebankovního registru klientských operací (NRKI) prokazuje, že žalovaný si v minulosti žádal o 5 úvěrů, součet celkové částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámci nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací žalovaného v roli žadatele a spolužadatele činí , částka, , dluh po splatnosti je 0.14. Přehled transakcí , právnická osoba, prokazuje příchozí platby od zaměstnavatele žalovaného (v rozmezí od , datum, do , datum, ), kdy se jedná zřejmě o mzdu ve výši od , částka, do , částka, .15. Výpis záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, neprokazuje nic podstatného, neboť neobsahuje žádné informace o žalovaném.16. Kopie OP žalovaného, Předsmluvní formulář, Oznámení o schválení úvěru, Splátkový kalendář, Dodejka ze dne , datum, , Důkaz o odeslání , částka, ze dne , datum, , Informace o vyplacení ze dne , datum, , Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, Podací arch, Úplný výpis ze seznamu ČNB, Důkaz o přijaté SMS ze dne , datum, , Prohlášení klienta (Informace poskytované zprostředkovatelem úvěru), Výpis poplatků , právnická osoba, ., Prohlášení o politické exponovanosti neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí s ohledem na níže uvedené právní posouzení, nijak se netýkají úvěruschopnosti žalovaného.17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru vyplacena částka , částka, na jeho účet, žalovaný uhradil , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována na základě potvrzení o příchozích platbách, které prokazují mzdu žalovaného v průměrné výši , částka, měsíčně. Výdaje žalovaného byly pouze tvrzeny. Žalovaný uvedl, že nemá žádné děti, ač soud z informačního systému soudu zjistil, že má dvě děti. Žalovaný měl další úvěrové závazky v souhrnu ve výši , částka, , nebyl v prodlení s úhradou. Nebylo však známo, kolik na tyto další závazky žalovaný splácel měsíčně. Při posuzování úvěruschopnosti tyto závazky zamlčel.18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:19. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.24. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spot