48 C 87/2026-30 – Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatek za vyplacneí úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek za Klidné spaní , částka, a poplatek za službu Presto , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil. Úvěruschopnost byla posuzována. Žalovaný celkem uhradil , částka, . V průběhu čerpání úvěru požádal žalovaný o jeho vyplácení na jiný účet.2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Metodika posouzení úvěruschopnosti6. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem byl úvěrový rámec do výše , částka, .7. Předpis denních splátek prokazuje, že žalovaný měl hradit denně , částka, , tedy cca , částka, měsíčně.8. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou a dle potvrzení mu byl odeslán dne , datum, .9. Autorizace ověření totožnosti a , jméno FO, prokazují, že totožnost žalovaného byla ověřena proti jeho účtu.10. Výpis posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný žije v domácnosti 2 osob, na bydlení vydává , částka, , nezbytné výdaje , částka, , ověřený měsíční příjem byl , částka, , žalovaný uvedl příjem , částka, . Minimální výdaje byly vypočteny ve výši , částka, . Nic nesplácel.11. Identifikované příjmy prokazují všechny příchozí platby na účet žalovaného, aniž by byl znám jejich původ či důvod, a to včetně částek ve výši nízkých stokorun.12. Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli prokazuje, že bylo žalovanému vyplaceno za dobu od , datum, do , datum, celkem , částka, .13. Výpis z účtu žalovaného prostřednictvím Kontomatik za dobu od 10/2023 do 9/2024 prokazuje, že na účet pravidelně přicházely příjmy zejména od zaměstnavatele , právnická osoba, a dávky nemocenského pojištění od ČSSZ. V rozhodné části výpisu (červen–září 2024) činily jednotlivé příjmy přibližně 20 500–, částka, měsíčně. Tyto prostředky byly bezprostředně po připsání téměř celé převáděny na účet třetí osoby. Současně účet nevykazuje nepovolené přečerpání, exekuční srážky, neuhrazené inkaso, opakované záporné zůstatky, vysoké pravidelné úvěrové splátky. Na druhou stranu je z výpisu patrné, že disponované finanční prostředky byly velmi nízké a konečný zůstatek účtu činí pouze , částka, .14. Email ze dne , datum, žalovanému je zesplatnění úvěru.15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena úvěrová smlouva, žalovaný celkem vyčerpal , částka, , uhradil , částka, . Skutečnost, že to byl žalovaný, kdo požádal o změnu účtu pro vyplácení úvěru, soud dovodil z toho, že úvěr nadále žalovaný splácel. Co se týče úvěruschopnosti, nebyla prokázána lustrace žalovaného ve veřejných databázích, tedy tvrzení, že neměl žádné úvěry. Nebylo ani prokázáno tvrzení o výši nájemného , částka, . Převážná část příjmů žalovaného byla odesílána třetí osobě, takže jeho účet nesloužil k běžné akumulaci prostředků. Samotný výpis neumožňuje zjistit účel těchto převodů ani posoudit, zda šlo o platby nezbytné či dobrovolné. Nelze proto učinit skutkový závěr, že žalovaný byl nucen převádět právě takové částky, ani že je mohl bez dalšího snížit. Z bankovního výpisu nelze zjistit skutečnou výši životních nákladů žalovaného. Výpis prokazuje pravidelné příjmy, avšak neumožňuje určit, jaká část těchto prostředků byla nezbytně vynakládána na zajištění jeho životních potřeb. Nelze proto učinit spolehlivý závěr o výši jeho disponibilního příjmu po úhradě běžných životních nákladů.16. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Spotřebitelský úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, především splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání jeho příjmů, výdajů, závazků, dosavadního způsobu plnění dluhů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci.18. Podle § 87 odst. 1 zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li mezi stranami spor o to, jaká doba odpovídá možnostem spotřebitele, určí ji soud podle § 87 odst. 2 zákona s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele není povinností pouze formální. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dovodil, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče naopak předpokládá, že údaje sdělené spotřebitelem budou ověřeny nebo objektivně podloženy.20. Na tento závěr navázal Nejvyšší soud také v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž zdůraznil, že nesplnění povinnosti poskytovatele řádně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit má za následek neplatnost smlouvy. Z tohoto rozhodnutí současně plyne, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti si lze jen obtížně učinit komplexní úsudek o celkových poměrech spotřebitele a jeho schopnosti úvěr splácet.21. Obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k tomu, aby se nespokojil jen s údaji tvrzenými žadatelem o úvěr, ale aby tato tvrzení prověřil nebo si je nechal doložit, například potvrzením o zaměstnání a příjmu, výplatními páskami či výpisy z účtu. Stejný princip Nejvyšší správní soud potvrdil i v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož je legitimní požadavek, aby prohlášení spotřebitele byla za účelem zajištění náležité odborné péče podepřena adekvátními doklady.22. Uvedené závěry odpovídají rovněž judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, Soudní dvůr dovodil, že věřitel se může při posouzení úvěruschopnosti opřít o informace poskytnuté spotřebitelem jen tehdy, jsou-li tyto informace dostatečné a podložené doklady. Účelem této povinnosti je zabránit nezodpovědnému poskytování úvěrů.23. Význam této povinnosti zdůraznil také Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18. Podle Ústavního soudu má povinnost prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet nejen individuální rozměr ve vztahu ke konkrétnímu dlužníkovi, ale i širší společenský význam, neboť předlužení spotřebitele může vést k závažným sociálním dopadům. Nezkoumá-li obecný soud, zda poskytovatel při poskytnutí spotřebitelského úvěru schopnost dlužníka splácet skutečně prověřil, může tím zasáhnout do práva spotřebitele na soudní ochranu. Obdobně Ústavní soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2636/25, aproboval závěr, že poskytovatel nemůže při posuzování úvěruschopnosti spoléhat toliko na nedoložená prohlášení spotřebitele o příjmech a výdajích, aniž by tyto údaje odpovídajícím způsobem ověřil.24. Na uvedenou judikaturu navazuje novějš