50 C 229/2025-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o bankovním účtu a smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru formou přečerpání peněžních prostředků na bankovním účtu žalované do výše , částka, . Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila, když překročila povolený limit kontokorentu na účtu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě výzev právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhala uhradit smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o finančních službách ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalované bankovní účet č. , č. účtu, .6. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr formou debetního zůstatku na bankovním účtu s úvěrovým limitem do výše , částka, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru.7. Z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k neprodlenému zaplacení dlužné částky a informovala jí o tom, že dne , datum, byla pohledávka z účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků.8. Z podkladů pro soudní řízení vyplývá, že žalovaná ke dni , datum, dlužila na jistině , částka, , na smluvních úrocích , částka, a na zákonném úroku z prodlení , částka, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem.10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího lístku) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.11. Ze zbylých ve věci provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).13. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.14. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.16. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.17. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.18. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované přečerpat peněžní prostředky na bankovním účtu až do výše , částka, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když překročila povolený debet. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.22. Zákonná úprava smlouvy o kontokorentním úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalované splněn nebyl. S ohledem uvedené soud žalobě vyhověl.23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .24. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.