50 C 253/2025-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 2% z čerpané částky. Jelikož žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhala uhradit smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, ze dne , datum, a z Dispozic ke smlouvě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 22,99 % ročně a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 2 % z čerpaného úvěru.6. Z rozhodnutí o zesplatnění ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši , částka, k tomuto dni.7. Výpisy ke kreditní kartě žalované za období od , datum, do , datum, prokazují průběh čerpání úvěru a výši dlužné částky. Žalovaná ke dni , datum, dlužila celkem , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem.9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího lístku) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.10. Ze zbylých ve věci provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 % z čerpané částky. Jelikož žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.20. Zákonná úprava smlouvy o kontokorentním úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalované splněn nebyl. S ohledem uvedené soud žalobě vyhověl.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .22. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.