50 C 33/2026-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, , doplněnou ze dne , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 14 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, a to do data splatnosti uvedené ve výpise. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Pro prodlení s úhradou splátek byl úvěr ke dni , datum, prohlášen za splatný. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , úroku do , datum, ve výši , částka, a úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně se dále dožalovala uhradit smluvní úrok ve výši 12 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty ze dne , datum, soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 14 % ročně, prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, a to do data splatnosti uvedené ve výpise, přičemž výše splátky činila 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, tj. minimální splátka činila částku ve výši , částka, .6. Z platební historie a z výpisů k platební kartě za období od , datum, do , datum, se podává, že žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, a dále že uhradil celkem , částka, , přičemž částka ve výši , částka, byla započtena na jistinu úvěru a částka ve výši , částka, byla započtena na smluvní úrok.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo potvrzením o podání.8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, a předžalobní výzvy , datum, (včetně dokladů o odeslání) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.9. Ze zbylých listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 122 odst. 4 z. s. ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru podle § 2395 ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 14 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v minimální výši , částka, . Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem , částka, . Žalovaný poskytnutý úvěr v rozporu se smluvními ujednáními řádně nehradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě jeho zbylé části. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný však tento dluh neuhradila, a to ani poté, co byla právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě předžalobní výzvou. Bylo tak prokázáno, že závazek ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, tedy závazek poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného, tedy závazek poskytnutý úvěr, řádně a včas splatit splněn nebyl. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k výše uvedenému a také vzhledem k tomu, že zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti, rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit ve výroku uvedenou částku (výrok I.).20. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .21. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.