ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2026:50.C.52.2026.1 Datum: 2026-06-08 Předmět: 60 600 Kč + 11 834 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č neplatnost právního jednánínáklady řízenívzájemné plněníinsolvenceneplatnost smlouvybezdůvodné obohacenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 60 600 Kč + 11 834 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 )
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, , doplněnou ze dne , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu s příslušenstvím prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních splátek ve výši , částka, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty v celkové výši , částka, , pojištění ve výši , částka, a nákladů spojených s prodlením ve výši , částka, a smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužné částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Jelikož nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, postupoval soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku , částka, spolu s úrokem ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, o částku , částka, , dále o úrok ve výši 52,85 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, . V rozsahu částečného zpětvzetí soud řízení částečně zastavil (výrok I).5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:6. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 72,85 % ročně a pojištěním ve výši 13,95 % ze splátky úvěru, prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních splátek ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny po zesplatnění úvěru a náhrada nákladů ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů.7. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, poukázána dne , datum, částka , částka, .8. Z hodnocení klienta se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru žalobkyní zaměstnán s příjmem , částka, . Na nákladech spojených s bydlením hradil , částka, , životní minimum žalovaného bylo vypočteno částkou , částka, .9. Kopie občanského průkazu žalovaného prokazuje pouze to, že jím žalobkyně disponovala.10. Z potvrzení o příchozích platbách a výplatní pásky vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu v měsíci říjen 2024 ve výši , částka, , v měsíci listopad 2024 ve výši , částka, , v měsíci prosinec 2024 ve výši , částka, a v měsíci leden 2025 ve výši , částka, .11. Z informace o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance se podává, že žalovaný byl od , datum, do , datum, v dočasné pracovní neschopnosti.12. Výpis SOLUS ze dne , datum, byl s negativním výsledkem.13. Z výpisu NRKI ze dne , datum, bylo zjištěno, že dluhové zatížení žalovaného činí , částka, .14. Karta klienta prokazuje průběh splácení úvěru žalovaným a výši dlužné částky. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .15. Z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění ze dne , datum, a ze dne , datum, se podává, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky.16. Z oznámení ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši , částka, k tomuto dni.17. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (včetně dokladu o odeslání) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.18. Ze zbylých listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.19. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).20. Dle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.24. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.25. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.26. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.27. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.28. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.29. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.30. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 72,85 % ročně a pojištěním ve výši 13,95 % ze splátky úvěru, prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .31. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském