62 C 69/2026-30 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o nákupu na splátky č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil.2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.5. Credit application je souhrn žádosti žalovaného o úvěr a obsahuje osobní údaje žalovaného. Žalovaný uvedl, že má příjem , částka, a měsíční výdaje má , částka, . Potvrzení o příjmech nebylo žádáno. Byly zjištěny výdaje ve výši , částka, na úvěry, a to na základě výsledků z kontroly databází BRKI, kde byly zjištěny existující úvěry se splátkami ve výši , částka, a nesplátkové úvěry jejíchž splátky byly vypočteny na částku , částka, .6. Detail dotazu v databázi Eurisc prokazuje, že byly zjištěny 3 existující úvěry žalovaného se splátkami ve výši , částka, , 5 odmítnutých žádostí, 2 odvolané žádosti. a nesplátkové úvěry s limitem čerpání , částka, .7. Detail dotazu v databázi MultiCribis prokazuje, že žalobkyní nebyly zjištěny negativní záznamy v CEE/CRE.8. Excelovský soubor Zadané dotazy prokazuje, jakým způsobem žalobkyně získává a vyhodnocuje data z jednotlivých databází, toto neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.9. Excelovský soubor Bank ID prokazuje, jaké informace žalobkyně získala od bankovního poskytovatele žalovaného, toto prokazuje, že jimi žalobkyně disponuje.10. Smlouva o nákupu na splátky č. , Anonymizováno, prokazuje, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, smlouva, předmětem byl úvěr ve výši , částka, na nákup zboží od společnosti , právnická osoba, . RPSN činilo 31,22 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 24,99 % ročně. Splátka činila , částka, .11. Dopis ze , datum, opakovaná výzva k úhradě prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě 3 splátek po splatnosti.12. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou k úhradě a prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobkyní.13. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou a prokazuje, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě s tím, že byl upozorněna na případné soudní vymáhání.14. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému právním zástupcem žalobkyně.15. Přehled plateb prokazuje, že žalobkyně eviduje úhrady ve výši , částka, .16. Výpis transakcí od , právnická osoba, . za období: , datum, - , datum, prokazuje, že žalobkyně dne , datum, odeslala na účet společnosti , právnická osoba, . částku , částka, s VS dle smlouvy o nákupu na splátky č. , Anonymizováno, .17. Podmínky smlouvy o nákupu na splátky společnosti Inbank, Splátkový kalendář a Standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu a došlo k čerpání úvěru ve výši , částka, , přičemž následné splátky žalovaného činily celkem , částka, . Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným a z databáze BRKI a Eurisc. Přes výzvu soudu však nebyly označeny žádné další důkazní prostředky k posouzení úvěruschopnosti a nebylo tak prokázáno, že by žalobkyně jakýmkoliv způsobem ověřila údaje o příjmech či výdajích sdělené žalovaným.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.20. Podle § 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a