53 C 6/2019-317 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne 18. 10. 2019 domáhal po žalovaném zaplacení částky 229 330 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že v předmětném řízení bude jednat prostřednictvím své organizační složky, tj. konkrétně prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (o této skutečnosti byl dne 18. 9. 2019 sepsán Zápis o dohodě o jednání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v řízení před soudy a jinými orgány namísto Státního pozemkového úřadu ve věci soudního vymáhání pohledávky). Žalobce uvedl, že Pozemkový fond České republiky uzavřel dne 31. 3. 2010 se žalovaným smlouvu [číslo] o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] vzniklého na základě geometrického plánu č. 2067 2010 ze dne 9. 2. 2010 z parcely parc. [číslo] v katastrálním území Jaroměř. Uvedený pozemek byl žalovanému převeden za účelem zastavění stavbou pro bydlení, a to na základě jeho žádosti ze dne 28. 4. 2009. Pozemkový fond České republiky dále uzavřel dne 29. 12. 2010 se žalovaným druhou smlouvu [číslo] o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Jaroměř. Uvedený pozemek byl žalovanému převeden rovněž za účelem zastavění stavbou pro bydlení, a to na základě jeho žádosti ze dne 5. 5. 2010. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] byly po převodu na žalovaného rozděleny na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Takto získané pozemky, vyjma pozemků parc. [číslo] [číslo] žalovaný převedl na třetí osoby, avšak nikoliv za účelem zastavění stavbou pro bydlení, což byl důvod, pro který byl na základě shora uvedených smluv na žalovaného tento majetek bezúplatně převeden. Předmětné pozemky byly žalovaným převedeny na fyzické osoby a slouží k rozšíření jejich zahrad u již existujících staveb pro bydlení, jsou zaploceny a na některých byly zřízeny drobné stavby, které však nemohou sloužit k bydlení, jako bazény či jiné stavby. Ze strany žalovaného tak došlo k porušení smluvních podmínek, žalovaný nezajistil, aby převedené pozemky byly zastavěny stavbami pro bydlení, naopak prodejem nově vzniklých parcel třetím osobám došlo ke zmaření možnosti žalovaného toto zastavění zajistit. Nedošlo tedy k naplnění účelu bezúplatného převodu, neboť bezúplatně převedené pozemky nebyly zastavěny novými stavbami s funkcí bydlení. Na základě § 22 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, vstoupila dnem 1. 1. 2013 Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky a k výkonu těchto práv a povinností se příslušným stal Státní pozemkový úřad. Podle článku IV odst. 2 smluv o bezúplatném převodu [číslo] [číslo] vznikl žalobci nárok vůči žalovanému na zaplacení finanční náhrady za ty části původně bezúplatně převedených pozemků, které žalovaný převedl do vlastnictví fyzických osob. Výše této finanční náhrady činí dle znaleckého posudku [číslo] ze dne 22. 4. 2019 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] celkem částku 226 530 Kč. Znalec do výpočtu nezahrnul pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vzniklé z bezúplatně převedených pozemků, které jsou oba dosud ve vlastnictví žalovaného. Ke zjištění výše požadované finanční náhrady žalobce účelně vynaložil částku 2 800 Kč, představující náklady na vypracování znaleckého posudku. Celkem tedy žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 229 330 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení předmětné částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání doručeném soudu dne 6. 11. 2019, kdy uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce, že předmětné pozemky byly na žalovaného bezúplatně převedeny za účelem zastavění stavbou pro bydlení, není pravdivé. Dané tvrzení nemá oporu v uzavřených smlouvách. Obsah závazku stran deklarují dvě smlouvy o bezúplatném převodu, ale ty podmínku zastavění stavbou pro bydlení neobsahují. Žalovaný tedy uvedenou podmínku porušit nemohl. Nadto současný vlastník části předmětných nemovitostí, pan [příjmení] [jméno] [příjmení], pozemek používal již v době převodu ze žalobce na žalovaného pro vlastní potřebu na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem a byl to právě on, kdo inicioval převod předmětných parcel mezi žalobcem a žalovaným s vidinou budoucího využití předmětných pozemků jako zahrady rodinného domu. Žalobce tedy věděl, že pozemek je převáděn pro další využití jako zahrady rodinného domu. V tomto světle tak tvrzení žalobce, že žalovaný žádal o převod za jiným účelem, než za účelem využití jako zahrad rodinných domů, neobstojí. K tomu navíc přistupuje i skutečnost, že dle § 13 odst. 3 zák. č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění účinném v době převodu, se za pozemek určený k zastavění stavbou pro bydlení považuje pozemek, který je ve vydaném územním plánu nebo vydaném regulačním plánu součástí plochy určené svou hlavní funkcí pro bydlení bez ohledu na přípustné funkční využití této plochy. Předmětné pozemky byly v době převodu a jsou do teď pozemky určenými k zastavení stavbou pro bydlení a jako takové tedy nemohou být využity k jinému účelu. K situaci v této konkrétní kauze pak je nutné zdůraznit, že jde stále o pozemky určené k zastavění stavbou pro bydlení, na což nemá jakýkoliv vliv přípustné funkční využití těchto ploch jako zahrad rodinných domů a vybavení těchto zahrad bazénem nebo pergolou. Z předmětných smluv se podává, že žalovaný je povinen předmětné pozemky vrátit žalobci v případě a) změny územně plánovací dokumentace, b) změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce. Ad a) ke změně plánovací dokumentace nedošlo. Z uvedeného sdělení vyplývá, že jak v době převodu, tak v současné době se předmětné pozemky nachází v ploše určené převážně k bydlení v rodinných domech, a dá se tedy říci, že funkční využití těchto ploch se od 31. 3. 2010 do současnosti prakticky nezměnilo. Ad b) k této změně se vyjádřil příslušný stavební úřad ve Sdělení [číslo] 2018 ze dne 27. 9. 2018 a uvedl, že si není vědom toho, že by došlo ke změně rozhodnutí o umístění stavby na předmětných pozemcích vydaného před datem 31. 3. 2010. Jestliže k takovéto změně nedošlo, pak je zřejmé, že ani nemohla existovat stavba, pro jejíž zbudování by žalobce převáděl pozemky na žalovaného, a tedy ani tato podmínka nemohla být ze strany žalovaného porušena. 3. Za druhé žalovaný namítal, že znalecký posudek [číslo] ze dne 22. 4. 2019, kterým bylo stanoveno požadované finanční plnění, trpí nejasnostmi. Zejména je nutné poukázat, že rozhodné datum, ke kterému byl posuzován stav předmětných pozemků a jejich využití je 18. 3. 2019. Dle smluv o bezúplatném převodu uzavřených mezi žalobcem a žalovaným však měla být hodnota dotčených pozemků rovna ceně pozemku ke dni uzavření smlouvy, na jejímž základě byly pozemky nabyvateli převedeny, a to podle cenového předpisu platného k témuž dni. O takovémto určení však má žalovaný důvodné pochybnosti. 4. V neposlední řadě vznesl žalovaný námitku promlčení žalobcem uplatňovaného majetkového práva. Uvedl, že ve smyslu § 101 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni dokončení staveb na dotčených pozemcích platí, že promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že nyní uplatněné právo, bez ohledu na jeho neoprávněnost, mohl žalobce uplatnit poprvé již dne 30. 6. 2012, kdy manželé [příjmení] dokončili výstavbu bazénu na původním pozemku parc. [číslo] výstavbu altánu na původním pozemku parc. [číslo]. Jelikož ode dne 30. 6. 2012 do doby podání návrhu k soudu uplynula již doba delší než 7 let, je dle názoru žalovaného žalobcem uplatněné právo promlčeno. Promlčení nároku žalobce žalovaný deklaroval i dalšími skutečnostmi. Uvedl, že z čestného prohlášení manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne 19. 7. 2019 vyplývá, že stavby na pozemcích v jejich vlastnictví, kterými jsou dnešní pozemky parc. [číslo] v obci a katastrálním území Jaroměř, byly ukončeny dne 30. 6. 2012. Pro úplnost žalovaný doplňuje, že právě na těchto pozemcích se nachází bazén a část altánu [anonymizováno]. Co se týká staveb bazénu a zahradního posezení na pozemcích manželů [příjmení] parc. [číslo] v obci a katastrálním území Jaroměř, tak tyto stavby byly dokončeny nejpozději dne 10. 7. 2013, což vyplývá z Protokolu [číslo] 2013, závěrečné kontrolní prohlídky stavby - užívání stavby ze dne 10. 7. 2013. Dle uvedeného protokolu byla stavba zahradního posezení plně dokončena a do stavby byla umístěna rovněž technologie bazénu nejpozději dne 10. 7. 2013. S ohledem na vše výše uvedené je tak dle názoru žalovaného žaloba žalob